Jaký biologický význam má zívání?
Zívání pozorujeme od ryb až k savcům. U lidského plodu nastupuje od třetího měsíce. Po narození se postupně přenáší hlavně na večer a ráno – tak, jak se vytvářejí rytmy spánku a bdění.
28x
Proč bývá severní strana mraveniště strmější než jižní?
Mraveniště mají obecně termoregulační funkci – zachycují sluneční záření, a tedy i teplo.
3x
Kolik je vlastně kontinentů? Jsou třeba Severní a Jižní Amerika dva kontinenty, nebo jeden?
Kontinentů je na světě čtyři až sedm. Záleží na tom, koho se zeptáte.
10x
Vaše bezobratlé úlovky: pavouci, maskovaný hmyz a placatí šneci
Na přelomu jara a léta nám už tradičně posíláte víc dotazů, které se týkají bezobratlých. Jaká zvířata vás tedy v poslední době zaujala?
3x
Na své skalce jsem našla tuto hnědozelenou gelovou hmotu. Co to je?
Jedná se nejspíš o sinici z rodu Nostoc. Sinice jsou mikroorganismy – v podstatě fotosyntetizující bakterie. Některé ovšem tvoří kolonie viditelné pouhým okem.
6x
Je pravda, že červené krvinky velbloudů a jelenů mají jiný tvar než u ostatních savců?
Červené krvinky (erytrocyty) jsou u většiny savců bikonkávní – vypadají jako zploštělé disky z obou stran prohnuté dovnitř. Tomuto pravidlu se ovšem vymykají některé druhy sudokopytníků.
9x
Mohou pavoukům dorůst ztracené končetiny?
Ano, pavoukům nohy skutečně dorůstají. Ovšem pouze když je ztratí jako mláďata, a to ještě jen v první polovině období mezi svleky – což souvisí s hormonálním řízením regenerace končetin.
6x
Na zahradě jsme našli tento ořech. Který živočich v něm vytvořil ty hliněné útvary?
Podařilo se vám najít opravdu pěknou ukázku komůrek blanokřídlého hmyzu. Jsou zřejmě dílem druhu, který do nich svým potomkům ukládá jakési živé konzervy z pavouků – chcete-li „pavoučí zombie“.
6x
Na dvoře máme tyto pavouky. O jaký druh jde? A nejsou jedovatí?
Jedná se o druh, který je u nás běžný. Je sice jedovatý, ale pro lidi naprosto neškodný.
5x
Proč průměrná výška lidí stále roste?
Tělesná výška skutečně roste, a to už od počátku evoluce člověka. Ještě nejbližší předchůdci rodu Homo – australopitékové – dosahovali výšky maximálně kolem 120 centimetrů.
7x
Získej kartu přírodovědce
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Vybíráme z e-shopu
Pro učitele
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Zeptejte se přírodovědců
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
