Barevnost světa je pro nás něčím samozřejmým. Již bližší pohled však ukazuje, že s barvami je to mnohem zamotanější, než by se zdálo. Jak se vlastně "rodí" barva? A jak se zvenku dostane do oka a odtud do mozku? Právě na takové otázky najdete odpověď v novém čísle fakultního časopisu.
Barevnost světa je pro nás něčím samozřejmým. Již bližší pohled však ukazuje, že s barvami je to mnohem zamotanější, než by se zdálo. Jak se vlastně "rodí" barva? A jak se zvenku dostane do oka a odtud do mozku? Právě na takové otázky najdete odpověď v novém čísle fakultního časopisu.
Jedním z
běžných pavouků Česka je křižák podkorní
(Nuctenea umbratica), který se vyznačuje
zploštělým tvarem těla. To mu umožňuje žít pod
kůrou stromů či v úzkých
štěrbinách.
Dva týmy složené ze studentů gymnázií celého Česka
získaly na Evropské vědecké olympiádě zlaté a
bronzové medaile. Zlatý tým dokonce obsadil 5. místo v
celkovém pořadí.
Třesavky jsou nezaměnitelní dlouhonozí pavouci,
kteří si stavějí řídké trojrozměrné sítě. Umí do nich
lapit kořist násobně větší, než jsou samy. V
nebezpečí se v síti rozkmitají, čímž se změní
v rozmazanou šmouhu.
Lovčík hajní
(Pisaura mirabilis) je hojným druhem pavouka, se
kterým se setkáváme v širokém spektru nezastíněných
habitatů, jako jsou louky, okraje lesů,
zahrady, ale i ruderální stanoviště zarostlá
kopřivami.
Nové minerály nenacházejí
vědci v přírodě každý den. A právě to se podařilo skupině
ruských a českých vědců mezi nimiž byl i RNDr. Marek Tuhý z
Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů PřF
UK.
Slíďák mokřadní
(Pardosa amentata) je jedním z
našich nejhojnějších pavouků. Setkáváme se s ním ve
velkých počtech na březích řek a rybníků, na loukách,
polích a zahradách, dokáže ale osídlit celou řadu dalších
biotopů.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
