Sny jsou důležité

Na loňském Mezinárodním astronautickém kongresu (IAC) v Guadalajaře jsem měla tu čest být mezi studenty, kteří se díky sponzorskému programu Evropské kosmické agentury (ESA) mohli kongresu zúčastnit a setkat se s ředitelem ESA Janem Wörnerem. Jaké má plány, co ho vedlo ke kariéře spjaté s vesmírem a jak může „jeho“ agentura inspirovat další generace?

Johann-Dietrich „Jan“ Wörner se stal šéfem ESA v červenci 2015 poté, co osm let působil jako ředitel Německé kosmické agentury a německé delegace v ESA. Předtím vedl Technickou universitu v Darmstadtu, kde v mládí vystudoval stavebnictví, a po studiu pracoval nějakou dobu v komerčním sektoru.

Kdo ale doopravdy je Jan Wörner? Z jeho práce i osobních názorů je zřejmé, že klade značný důraz na spolupráci a komunikaci jak mezi jednotlivci, tak mezi národy. Jeho oblíbené spojení „Evropan s německým/českým/jiným přízvukem“ se stalo bezmála leitmotivem a je příjemné ho slyšet v dnešním klimatu šířícího se nacionalismu. Také se hodí k Wörnerovu zřejmému smyslu pro humor. Během plenární diskuse na IAC i v debatě se studenty, jichž se účastnili ředitelé kosmických agentur, se usmíval a vtipkoval nejvíc ze všech.

Spolupráce ve vesmíru

Loňský IAC vzbudil značnou pozornost hlavně díky ambiciózním plánům Elona Muska na kolonizaci Marsu. Ty skýtají zajímavý kontrast vůči Wörnerově vizi „měsíční vesnice“. Neznamená to však, že by se oba plány navzájem vylučovaly. Naopak, mohly by se rozvíjet v téže době, možná dokonce za vzájemné podpory. Kontrast spočívá v zamýšleném způsobu realizace obou konceptů.

Muskova společnost SpaceX by patrně byla zodpovědná za navržené mise a nejspíš i výběr posádky – v zásadě bez ohledu na zdroj financování. Ačkoliv je cílem firmy poskytnout dopravní infrastrukturu a mnohé další výzvy by řešili jiní, pracovali by spíše pro SpaceX než s ní. Jde o velkolepý plán jednoho miliardáře.

Koncept měsíční vesnice ale není omezen na vize Wörnera či ESA. Má být co nejvíce otevřen všem spolupracovníkům, ať už to budou státy, kosmické agentury, univerzity, nebo firmy. Vývoj měsíční vesnice by se mohl přizpůsobit jejich zájmům i možnostem. To je v souladu s Wörnerovým důrazem na širokou kooperaci, dostupnost a překonávání hranic, který je vidět téměř ve všem, co dělá.

Zásadní část Wörnerovy vize budoucnosti představuje snazší spolupráce ESA se soukromými subjekty. Jaká je jeho širší představa o zkoumání vesmíru? „Musíme rozlišit obsah výzkumu a způsob, jakým se k němu dostaneme,“ připomíná. „Je pro mě důležité, aby ve vesmírných aktivitách měly své místo kosmické agentury včetně ESA. To není samozřejmé. Nejdůležitějším úkolem, jakého se mohu zhostit, je připravit naši agenturu na budoucnost v proměnlivém světě zahrnujícím rostoucí komercializaci, informační technologie a podobně.

Vize ‚Space 4.0‘ znamená pro ESA komercializaci, spolupráci, digitalizaci, ale také pracovní místa, růst a vzdělávání. To je jedna součást mé představy; další pak je ‚spojený vesmír evropský‘. Rodiče mne vychovali v duchu Evropské unie a kdysi mi připadalo jasné, že jednoho dne budou existovat Spojené státy evropské. K nim však máme daleko, a nyní se od nich ještě vzdalujeme.“

Nové výzvy pro ESA

K Brexitu a politické polarizaci Evropy má Wörner protipříklad, jímž je právě „spojený vesmír evropský“. Co si pod tím můžeme představit? „Nejde o sloučení všech kosmických aktivit, ale o spolupráci soukromých a veřejných institucí, která prospívá jim samotným i občanům,“ vysvětluje. „Konkurence je dobrá věc, ale neměla by vést k duplicitám a neefektivnímu využívání peněz daňových poplatníků. Pro mě to například znamená, že Eumetsat, Evropská unie, Evropská komise, ESA a jiné veřejné i soukromé subjekty by měly úžeji spolupracovat. Doufám, že tomu během svého šéfování ESA mohu napomoci.“

V USA roste počet soukromých investorů, vývojářů i podnikatelů v oblasti kosmického průmyslu a Wörner je přesvědčen, že Evropa je schopná a připravená tento trend následovat. ESA by se pak mohla přímo podílet na nových pokrocích – nebýt jen „grantovou agenturou“ nebo zdrojem peněz pro soukromé firmy, jak bývalo pro kosmické agentury typické.

„Můžeme poskytnout znalosti podnikatelům vstupujícím na trh a umožnit jim využít již existující technologie,“ objasňuje Wörner. „Agentury se proměňují. Prvním krokem, ke kterému přistupujeme stále častěji, je partnerství veřejného sektoru se soukromým. Už nějakou dobu takto pracujeme v telekomunikacích a teď jsme začali rovněž u nosičů – raket Ariane 6 a Vega. Máme v daných společnostech investice a nyní navrhujeme dělat totéž v oboru pozorování Země. Jde o klidnou cestu k větší komercializaci. Uvidíme, jak se nám po ní půjde.“

Rostoucí spolupráce se soukromým sektorem není jediný způsob, jakým Wörner agenturu modernizuje. Významná je i snaha přivést Evropany blíž k ESA, v čemž sehrála zásadní roli Občanská debata ESA z loňského září. Většina jejích účastníků považovala vědu za hlavní motor činnosti agentury. Bude to odrážet i nová Kosmická vize?

„V debatě jsme se ve stejný den ptali dvou tisíc občanů napříč Evropou na jejich priority a přání. Věda pro ně byla důležitá, navzdory častým diskusím o potřebě rychlé návratnosti investic. Je to skvělé a ukazuje to, že lidem nechybí zájem ani zvědavost,“ usmívá se Wörner.

„To je rozhodně zapotřebí. Neměli bychom se dívat jen na peníze a krátkodobé měřítko, neboť věda je svého druhu udržitelným rozvojem do budoucnosti. Výsledek debaty mne potěšil. Znamená pro mě, že bychom se v ESA měli jednoznačně starat o vědecké mise a také se podívat, jestli by v naší práci nešlo něco zlepšit. Mohli bychom třeba nabídnout menším evropským institucím lepší příležitosti, jak využít raketové nosiče – čímž ale možnosti nekončí. Musíme tedy upravit svou Kosmickou vizi a je načase se do toho pustit.“

Nebojte se snít!

V Občanské debatě i v diskusní sekci o měsíční vesnici na kongresu IAC Wörner rovněž zdůraznil význam popularizace a vzdělávání. Nejde jen o „reklamu na vesmír“. Ta je také užitečná, ale není hlavním cílem. „Potřebujeme, aby lidé měli motivaci utvářet budoucnost. Vesmír v tom může hodně pomoci, protože vidíme, jak se tam mohou plnit sny. Jedním takovým snem bylo letět ke kometě Čurjumov-Gerasimenko – vydat se na jedinečnou, náročnou misi trvající přes deset let. Když jsem poprvé slyšel o jejím konceptu, říkal jsem si, že je to neuvěřitelné a neproveditelné. Ale nakonec se misi podařilo uskutečnit. Snění není nic neseriózního,“ upozorňuje ředitel ESA. „Sny jsou důležité a posouvají nás kupředu. S inspirací, fascinací a motivací následovat sny by se mělo pracovat i ve vzdělávání.“

Na cestu k vesmíru se Wörner vydal už jako tříletý. Když byl tehdy vypuštěn satelit Sputnik, vzal ho otec ven a řekl mu: „Podívej se nahoru, uvidíš Sputnik.“ „Nic jsem neviděl, ovšem říkal to tak přesvědčivě, že jsem věřil, že ho můžu zahlédnout,“ vzpomíná Wörner. „Celý život jsem se pak zajímal o kosmické mise. Samozřejmě jsem zůstal vzhůru tu noc v červenci 1969, kdy Neil Armstrong s Buzzem Aldrinem přistáli na Měsíci. Pečlivě jsem ale sledoval všechny vesmírné aktivity USA i Sovětského svazu.“

Utopie, nebo realita? Záleží na nás

Vyrůstání v počátcích éry kosmického průzkumu bylo pro šéfa ESA obrovským zdrojem inspirace a zájmu, ovšem ne jediným. Když posloucháte jeho přednášky či prezentace, všimnete si, že často používá odkazy na science fiction: Stopařova průvodce po Galaxii, Star Trek, Hvězdné války, … Říká k tomu: „První sci-fi film, který jsem viděl, se jmenoval Orion. Byl to německý snímek z šedesátých let o kosmické lodi, jejíž velitel pocházel z Ameriky, posádka z mnoha různých národů a velitel bezpečnosti z Ruska. V roce 1966: z Ruska, nikoli Sovětského svazu. Film tedy měl nejen technologické, ale i politické prvky sci-fi. Vždycky jsem byl fanouškem tohoto žánru a stále ho mám rád.“

Wörnerovy utopické vize budoucnosti, odrážející to, co jsme i ve sci-fi mnohokrát viděli a četli, by se jistě chtěla dočkat většina z nás: svět s fungující spoluprací mezi soukromým a veřejným sektorem i mezi různými národy, mírumilovný, s důrazem na vědecké poznání, otevřený a dostupný každému člověku a ze Země i Měsíce vyhlížející dál do hlubin vesmíru.

Takový svět není mimo náš dosah. Jak ředitel ESA sám poznamenal, snění je důležité – a když na svých snech pracujeme, můžeme si je splnit. Možná bychom, tak jako on, neměli dát na pesimistická proroctví z médií a raději se měli pustit do práce na vytváření lepší budoucnosti.