Život na toxických ostrovech
Půdy kontaminované těžkými kovy se zpravidla nacházejí v okolí důlních ložisek, skládek nebo továren. Méně se však ví, že podobně toxická stanoviště se v přírodě vyskytují i zcela přirozeně.
2x Biolog
Máte na zahradě buxus čili zimostráz? A neokusují ho nějaké housenky? Pokud ano, zabydluje se u vás nový druh naší hmyzí fauny.
Jde o zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis), jehož šíření teď můžeme sledovat doslova v přímém přenosu.
Tento motýl patří mezi nejnovější hmyzí přistěhovalce, kteří doputovali na naše území. Pochází z východní Asie – původní areál jeho rozšíření zahrnuje Japonsko, ruský Dálný východ, Koreu, Čínu a Tchaj-wan; zasahuje i do Indie. V České republice se poprvé objevil roku 2011 na jižní Moravě, z Prahy je znám od roku 2014.
Živnými rostlinami zavíječe jsou různé druhy zimostrázů. U nás je to zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), okrasná dřevina původem z jižní Evropy. Až 35 milimetrů velké, zeleno-černo-žlutě zbarvené housenky způsobují rozsáhlé požerky až holožíry, jež mohou rostliny nenávratně poškodit.
Druh je o to nebezpečnější, že jeho housenky začínají žír hluboko v keři, takže poškození se viditelně projeví až těsně před konečným „ožráním“ (odborně defoliací) zimostrázu. V tu dobu je už na jakékoliv zásahy většinou pozdě, neboť zimostráz špatně regeneruje.
Housenka má účinnou chemickou ochranu proti predátorům, pro kterou využívá jedovaté látky obsažené v listech zimostrázu. V Evropě ale beztak nemá žádné přirozené nepřátele – snad s výjimkou rovněž zavlečené, navíc nebezpečné sršně asijské (Vespa velutina).
Nový areál rozšíření zavíječe bohužel zasahuje i do míst, kde se zimostráz vždyzelený vyskytuje v přírodě. Ohroženy jsou tedy nejen zahradní či parkové výsadby, ale také přirozené populace této dřeviny.
Jako by všechny zmíněné problémy nestačily, byl zavíječ v roce 2014 zavlečen do dějiště olympijských her v Soči. Od té doby si pochutnává i na místním druhu zimostrázu.
Všechny snímky byly pořízeny v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK a jejich autorem je Petr Šípek.
Půdy kontaminované těžkými kovy se zpravidla nacházejí v okolí důlních ložisek, skládek nebo továren. Méně se však ví, že podobně toxická stanoviště se v přírodě vyskytují i zcela přirozeně.
2x Biolog
Zrod krásných zelených tektitů, nalézaných především v jižních Čechách a na jižní Moravě, proběhl za velice dramatických okolností na západě dnešního Bavorska.
1x Geolog
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.