Dotaz

Zejména hematofágní členovci představují významné přenašeče původců mnoha nemocí (lymská borelióza, klíšťová encefalitida, mor, malárie, spavá nemoc, leishmanióza aj.).

Hematofágové jsou k tomuto způsobu obživy výborně přizpůsobeni. Jde především o adaptace ústního ústrojí, které jim umožňují proniknout kůží hostitele a dostat se ke krevním cévám. Například klíšťata mají tzv. hypostom („chobotek“ se zpětnými háčky), u hmyzu nacházíme různě dlouhé a tlusté sosáky a třeba pijavky umějí kůži narušit trojicí ostrých čelistí, které zanechávají jizvičky ve tvaru loga automobilky Mercedes-Benz.

Právě morfologie a „mohutnost“ ústního ústrojí je prvním faktorem, který ovlivňuje bolestivost sání. Zatímco bodnutí hmyzu s tenkým sosákem obvykle jako bolestivé nevnímáme (např. u komára nebo štěnice), kontaktu s mohutným sosákem ovádů si všimneme okamžitě a obtěžující hmyz se snažíme odehnat. Záleží také na tom, zda hematofág precizně napichuje cévy a saje krev přímo z nich (např. komár a další solenofágové – anglicky „vessel feeders“), nebo zda sosákem narušuje tkáň a saje krev vytékající z poškozených cév do podkožních hematomů (např. ovádi a jiní telmofágové – anglicky „pool feeders“).

Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím bolestivost (a také svědění, které je obvyklým doprovodným jevem) je složení slin. Ty jsou do rány vpravovány během sání a obsahují množství různých molekul – jde vlastně o obrovskou zásobárnu zajímavých bioaktivních látek! Najdeme mezi nimi látky zabraňující srážení krve (např. hirudin pijavek), ale i takové, které tlumí zánět, čímž snižují bolestivost i nástup svědění. Od klíšťat známe například protizánětlivou molekulu Salp15 (bílkovinu narušující komunikaci bílých krvinek) a třeba komáří sliny obsahují tzv. apyrázy (enzymy rozkládající působky zánětu, čímž brání jeho šíření).

Odpověď na otázku, proč některé „kousnutí“ bolí zatímco jiné ne, tedy není jednoduchá ani univerzální. Vždy musíme vzít v úvahu, o jaký druh hematofága se jedná, jak dlouho na hostiteli saje, zda na něm saje opakovaně, jak má vyvinuté ústní ústrojí, co obsahují jeho sliny apod. Pochopitelně nesmíme opomenout ani to, zda a jak účinně je hostitel schopen se sání bránit.

Obrázek v záhlaví: Komár Aedes aegypti, přenašeč viru zika. Foto David Modrý