Proč nám čas neubíhá vždy stejně?
Snad každý někdy zažil chvíli, kdy mu čas utíkal jako splašený, anebo se mu naopak nekonečně vlekl. Subjektivní vnímání času se totiž umí od času objektivního, měřeného hodinami, značně lišit.
1x Magazín
Před 150 lety se díky rakousko-uherské polární expedici Carla Weyprechta dostalo na mapu světa souostroví Země Františka Josefa. Výročí tohoto objevu je věnována nová vyýstava v předsálí Mapové sbírky PřF UK.
Země Františka Josefa (dále země FJ) je nejsevernější euroasijské souostroví, které tvoří 192 ostrovů v Severním ledovém oceánu. Na výstavě budou poprvé české veřejnosti představeny ostrovy a skupiny ostrovů, jejich objevitelé, původ jejich geografických názvů a základní charakteristiky.
Souostroví je z 80 % zaledněno a nejdéle trvajícím obdobím je zima. V zemi FJ žijí zejména mroži lední, narvalové jednorozí, lední medvědi a polární lišky.
Až do 17. století panovala představa severního pólu jako magnetového ostrova, obklopeného obřím vírem a čtyřmi kontinenty. Tak je Arktida zachycena i na vystavované mapě G. Mercatora (1595).
Severní polární území se těšilo v 19. století velkému zájmu badatelů. Stále zůstával otevřený problém trasy Severozápadního a Severovýchodního průjezdu, dále poloha ostrovních arktických skupin, otázka existence pevniny či moře v oblasti severního geografického pólu. K tomu se přidal mezinárodní závod o fyzické dosažení severního pólu.
Druhá rakousko-uherská polární výprava (1872–1874), financovaná zejména hrabětem Janem Nepomukem Wilczekem, byla vedena německým polárním badatelem Karlem Weyprechtem a rakouským nadporučíkem Juliem Payerem, pocházejícím z Teplic. Vyplula roku 1872 na plachetním parníku Tegetthoff do oblasti severně od Nové země. Jejím cílem bylo nalézt Severovýchodní průjezd a dosáhnout severní pól. Plavidlo však záhy zamrzlo a nekontrolovaně driftovalo.
Výprava na lodi přezimovala a v srpnu 1873 se ocitla u dosud neznámého území, které bylo nazváno zemí Františka Josefa. Výzkum a geodetická měření zde vedl polárník J. Payer. Díky němu se zde dodnes vyskytují česká toponyma. Kromě ostrovů Brožova, Stoličkova a Šanova, jsou zde i Teplická zátoka či Brněnský mys. Po druhém přezimování bylo jasné, že loď se neosvobodí, proto se expedice vydala na strastiplnou cestu směrem na jih. Teprve v létě 1874 dospěla na Novou Zemi, odkud je zachránili ruští rybáři. Výprava sice nedosáhla původního cíle, ale učinila nové převratné objevy.
Nelze opominout ani české a moravské důstojníky, strojníka a topiče na palubě Tegetthoffu. Byli to: poručík řadové lodi z Chomutova Gustav Brož (Brosch), praporčík řadové lodi Eduard Orel z Nového Jičína, strojník Ota Kříž z Pačlavic u Kroměříže (pochován na Wilczekově ostrově) a topič Josef Pospíšil z Přerova.
J. Payer vytvořil první mapu souostroví země FJ. Po návratu publikoval rozsáhlou monografii s vlastními ilustracemi a mapami. Odešel z armády a věnoval se malířství. Také K. Weyprecht publikoval memoáry a inicioval vznik mezinárodního polárního výzkumu.
Ve výzkumech země FJ pokračovaly další expedice, z nichž nejvýznamnější byla výprava Fridtjofa Nansena (1893–1896) na lodi Fram s bohatými vědeckými objevy.
Ještě před rokem 1914 opadl mezinárodní zájem o zemi FJ jako „bránu severu“. Bylo totiž jasné, že z ostrovů není možné po souši dojít k severnímu pólu.
V letech 1908–1909 se rozhořel boj dvou Američanů o prvenství v dosažení severního pólu. Robert E. Peary oznámil, že dosáhl severního pólu, a Frederick A. Cook prohlásil totéž. Cookovo prvenství bylo zpochybněno a v současnosti je nejasný i Pearyho primát.
Teprve roku 1926 Nor Roald E. G. Amundsen a italský generál Umberto Nobile spolu s členy posádky přeletěli poprvé severní pól ve vzducholodi Norge. Z Čechů to byl František Běhounek, který jako první dosáhl roku 1928 severního pólu v posádce italské vzducholodi Italia.
Muzeum v Teplicích i Geofyzikální ústav AV ČR poskytly na výstavu kopie pláten s polární tematikou namalovaných J. Payerem. Z Rakouské národní knihovny byla získána kopie Payerovy rukopisné mapy země FJ. Další vídeňské muzeum poskytlo fotografii modelu lodi Admiral Tegetthoff. Z Katedry zoologie PřF UK byly poskytnuty preparáty ptactva žijícího na archipelu. Výstavu doprovodí dokumentární filmy, mimo jiné i film Poslední výprava z produkce firmy Speleo-Josef Řehák.
Zvláštní poděkování za spolupráci vyslovují organizátoři výstavy:
paní ředitelce Ing. Janě Ličkové a Mgr. Evě Klášterkové z Regionálního muzea v Teplicích, panu RNDr. Vladimíru Vohralíkovi, CSc. a paní RNDr. Ireně Schneiderové, Ph.D. z Katedry zoologie PřF UK, panu RNDr. Aleši Špičákovi, CSc. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, v. v. i. a panu PhDr. Josefu Řehákovi z firmy Speleo-Josef Řehák.
Výstava je putovní.
PhDr. Eva Novotná, Ph.D., ředitelka Mapové sbírky PřF UK
Snad každý někdy zažil chvíli, kdy mu čas utíkal jako splašený, anebo se mu naopak nekonečně vlekl. Subjektivní vnímání času se totiž umí od času objektivního, měřeného hodinami, značně lišit.
1x Magazín
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x Zeptejte se
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.