„Živé organismy se skládají z buněk a buňka je základní jednotkou živého organismu.“ "Každá buňka pochází z buňky jiné, a nemůže tedy povstat z neživé látky." To jsou základy buněčné teorie, formulované již takřka před 200 lety. Jak je na tom věda o buňkách dnes? To se minimálně zčásti dozvíte v novém vydání Přírodovědců.
„Živé organismy se skládají z buněk a buňka je základní jednotkou živého organismu.“ "Každá buňka pochází z buňky jiné, a nemůže tedy povstat z neživé látky." To jsou základy buněčné teorie, formulované již takřka před 200 lety. Jak je na tom věda o buňkách dnes? To se minimálně zčásti dozvíte v novém vydání Přírodovědců.
Na pískovcových stěnách můžeme často pozorovat různě
velké jamky, tzv. voštiny. Vědci z Ústavu hydrogeologie Přf UK
nedávno prověřovali dvě teorie o příčinách jejich
vzniku.
V minulém roce veřejnost
upozornila na neobvyklé hynutí kosů černých (Turdusmerula) na různých místech v Česku a jejich úbytek
následně potvrdilo i nedávné celonárodní sčítání ptáků
na krmítkách.
V pátek a v sobotu 18. a 19. ledna 2019 proběhne na
naší fakultě Den otevřených dveří. Zváni
jsou všichni zájemci o studium přírodních a společenských
věd.
Každý virus se specializuje na určitý typ buněk. Virus má
na svém povrchu proteiny – cosi jako klíč –, které se
váží na buněčný receptor – cosi jako zámek. Buňku
tedy mohou napadnout jen viry, které mají správný
klíč.
Lidské tělo je
alespoň zvnějšku přibližně osově symetrické.
Asymetrie je nicméně vcelku normální jev a je patrný i
na kostech. Může vznikat v souvislosti se stranovou preferencí,
ale také dlouhodobým stresem během vývoje.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
