„Živé organismy se skládají z buněk a buňka je základní jednotkou živého organismu.“ "Každá buňka pochází z buňky jiné, a nemůže tedy povstat z neživé látky." To jsou základy buněčné teorie, formulované již takřka před 200 lety. Jak je na tom věda o buňkách dnes? To se minimálně zčásti dozvíte v novém vydání Přírodovědců.
„Živé organismy se skládají z buněk a buňka je základní jednotkou živého organismu.“ "Každá buňka pochází z buňky jiné, a nemůže tedy povstat z neživé látky." To jsou základy buněčné teorie, formulované již takřka před 200 lety. Jak je na tom věda o buňkách dnes? To se minimálně zčásti dozvíte v novém vydání Přírodovědců.
Historie objevování prvků a hledání logiky, kterou se
řídí jejich vlastnosti, je plná pozoruhodných vědeckých
příběhů. Znáte je? A jaké další nám asi přinese
budoucnost?
Každý z nás se může chovat tak, aby ulehčil přírodě a
pomohl ji zachovat pro budoucí generace. Jak na to? Přečtěte
si, co doporučují studenti Přírodovědecké fakulty UK.
Každý den děláme věci, kterými přispíváme ke
zhoršování životního prostředí. Kde se dopouštíme
největších chyb? Přečtěte si, co si o tom myslí studenti
Přírodovědecké fakulty UK.
Pokud na světě existuje téma, které zajímá opravdu
každého, pak jsou to určitě potraviny. Co všechno nám o
jídle, jeho složení a kvalitě mohou říct chemici?
Podstatnou část genetické informace savců včetně člověka
tvoří takzvané retrotranspozony. Na první pohled vypadají jako
černí pasažéři v savčí DNA. Ale nemohou být svým
„hostitelům“ nějak užitečné?
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
