Barevnost světa je pro nás něčím samozřejmým. Již bližší pohled však ukazuje, že s barvami je to mnohem zamotanější, než by se zdálo. Jak se vlastně "rodí" barva? A jak se zvenku dostane do oka a odtud do mozku? Právě na takové otázky najdete odpověď v novém čísle fakultního časopisu.
Barevnost světa je pro nás něčím samozřejmým. Již bližší pohled však ukazuje, že s barvami je to mnohem zamotanější, než by se zdálo. Jak se vlastně "rodí" barva? A jak se zvenku dostane do oka a odtud do mozku? Právě na takové otázky najdete odpověď v novém čísle fakultního časopisu.
Po roční přestávce je tu zpět
oblíbená soutěž Věda je krásná, která za pár dní vstoupí
do svého již 11. ročníku. Přihlašování bude probíhat
od 10. října do 31. října.
Jeřáby
(Sorbus) jsou jednou z
nejkomplikovanějších skupin našich stromů. V pozadí jejich
evoluce stojí dva zásadní mechanismy – hybridizace a
polyploidie –, díky nimž se tvoří velké množství
unikátních linií.
Výstava představuje období prvních dvaceti let
Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kdy se etablovala
geografie jako nový, dynamicky se vyvíjející obor.
Hlízkové bakterie jsou
něco mezi anaeroby a snad i mikroaerofily, čili nízká
koncentrace kyslíku je přímo nezabíjí, ale vyloženě
prostředí s kyslíkem nevyhledávají.
Chemická sekce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy,
katedra analytické chemie a Knihovna chemie společně připravily
výstavu u příležitosti 100. výročí založení
Přírodovědecké fakulty UK.
S kratšími vlnovými
délkami jsme teoreticky (a někdy i prakticky) opravdu schopni
dosáhnout vyššího rozlišení, ale často je to volba mezi
„něco vidět“ a „zničit vzorek“.
Netýkavka žláznatá
(Impatiens glandulifera) patří mezi nejúspěšnější
invazní rostliny v Evropě. Její výskyt byl v minulosti
soustředěn zejména na břehy vodních toků, odkud dochází k
dalšímu šíření.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
