Dotaz

A to i kvůli nastavení svého metabolismu směrem k fixaci vzdušného dusíku, což je striktně anaerobní proces. Proto jim rostlina kolem jejich buněk vytváří "hlízku", a tak jim poskytuje prostředí vyplnění leghemoglobinem (na řezu má narůžovělou barvu) - vysokoafinitním vychytávačem kyslíku, který je chemicky příbuzný s naším hemoglobinem, a to proto aby difúzi kyslíku k symbiotickým bakteriím eliminoval. Tímto filtrem dusík prochází, ale kyslík již ne.

Fixace dusíku se objevuje i u jiných mikroorganismů - např. u sinic. Sinice mohou v parných letních měsících na přehradách přerůst řasy, které si samy dusík fixovat neumí, a tak nám znepříjemnit koupání a vodu znehodnotit i co do pitnosti (mohou totiž tvořit jedovaté cyanotoxiny.) Fixace dusíku u nich je zajímavá, různé druhy k ní přistupují různým způsobem - jedny pro ni dedikují speciální buňky, které nefotosyntetizují, nevytvářejí kyslík, jsou proto průhledné, mají velmi tlusté buněčné stěny a od aerobního prostředí kolem se tak snaží chránit svůj dusík-fixující aparát. Jiné fixují vzdušný dusík přímo ve fotosyntetických buňkách, ale během noci, kdy světelná fáze fotosyntézy produkující kyslík neprobíhá, naopak buňky dýchají a kyslík spotřebovávají.    

Obrázek v záhlaví: Hlízky čili noduly na kořenech sóji. Foto Shutterstock.com