Dotaz

Například i malí ocasatí obojživelnící, třeba mločíci, mají velmi velké buňky, což je vlastnost dosti typická pro celou tuto skupinu. Naproti tomu žáby mají buňky mnohem menší.

Obecně lze na velkých taxonomických škálách vysledovat poměrně silnou souvislost mezi velikostí buněk a velikostí genomu (tedy kompletní genetické informace organismu). Nevíme však jednoznačně, zda a do jaké míry je zvětšení buněk způsobeno přímo zvětšením obsahu DNA v jádrech, nebo zda velké buňky naopak umožňují zvětšení genomu během evoluce.

Každopádně existuje korelace mezi velikostí genomu a velikostí červených krvinek. A to i u savců, kteří jádra během dozrávání červených krvinek vyloučí, takže pak mají tyto buňky bezjaderné.

Souvislost mezi velikostí těla a velikostí buněk byla u obratlovců zjišťována hlavně na červených krvinkách neboli erytrocytech. Obecně se dá říct, že u skupin, kde to bylo zkoumáno, se našla pozitivní závislost – čím větší živočich, tím větší erytrocyty.

Jiným typům buněk nebyla věnována taková pozornost. Nicméně se zdá, že velikosti nejrůznějších typů buněk korelují s rozměry červených krvinek u obojživelníků a ptáků, ale ne u savců.

Zajímavá je také otázka, jaký význam vlastně má rozmanitost ve velikosti buněk. Jeden aspekt je nabíledni: malí živočichové mají problém sestavit dostatečně komplexní tělo z velkých buněk. Jednoduše nejde postavit malou stavbu s mnoha detaily z velkých kostek Lega.

Proto třeba u zmíněných mločíků, jejichž buňky jsou skutečně obrovské, nacházíme extrémně zjednodušené mozky nebo stavbu končetin (čtyřprstou místo obvyklé pětiprsté).

Dostupné údaje také naznačují, že celková intenzita metabolismu na jednotku hmotnosti klesá s rostoucí velikostí buněk, především erytrocytů. Za to pravděpodobně může relativně malý povrch membrán vůči objemu buňky u velkých buněk.

Toto pozorování jsme před časem podpořili při výzkumu jedné skupiny ještěrů. Navíc jsme ukázali, že aspoň u některých druhů těchto plazů velikost červených krvinek docela podstatně roste s velikostí těla i uvnitř druhu – během vývoje jedince.

Už dříve se ukázalo třeba u ryb, že velikost jejich červených krvinek závisí na prostředí. Například ryby chované při vyšší teplotě měly výrazně menší krvinky než ryby stejného druhu chované při teplotách nižších.

Jak se zdá, velikost erytrocytů dokáže poměrně snadno reagovat na evoluční tlaky a může se měnit i v rámci jednoho druhu. Ještě však neznáme zdaleka všechny funkční souvislosti tohoto jevu.

Horní snímek: Detail hlavy mločíka kalifornského. Zdroj Wikimedia Commons, autor Kaldari, licence CC0 (Public Domain Dedication).