Dotaz

Hlodavci mají chrup výborně přizpůsobený k rozmělňování tvrdé rostlinné potravy. První pár zubů v jejich horní i dolní čelisti jsou specializované řezáky, nazývané také hlodáky.

Hlodáky jsou vlastně dláta, která se sama ostří. Tyto zuby neustále dorůstají, jejich přední strana je pokrytá tvrdou sklovinou a zadní stranu tvoří měkčí dentin neboli zubovina.

Zubovina se při kousání obrušuje rychleji než sklovina. Na konci hlodáku se díky tomu vytváří ostrá dlátovitá hrana. Proto dokážou hlodavci rozhryzat i velmi tvrdé materiály, jako jsou skořápky ořechů nebo dřevo.

Sklovina hlodáků bývá často žlutá, žlutohnědá, oranžová nebo načervenalá. Její zbarvení způsobují sloučeniny železa, které se v ní ukládají.

Přesná funkce železa ještě není úplně jasná. Výzkumy ale ukazují, že zřejmě zlepšuje mechanickou a chemickou odolnost skloviny (tedy odolnost například proti poškrabání, popraskání nebo naleptání kyselými látkami z potravy).

Horní obrázek: Zdravé zuby nemusí být vždycky bílé. Kdyby nutrie chodily k zubaři, chválil by je za krásně oranžové řezáky. Zdroj Wikimedia Commons, autor Timo Sack, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 2.5 Generic.