Dotaz

Nad Arktidou obdobný proces nenastává z několika důvodů, které spolu souvisejí. Antarktida jakožto pevnina obklopená oceánem v zimě mnohem více promrzá, především je ale zdejší atmosféra cirkulačně velmi izolovaná vzhledem k chybějícím překážkám, které by výrazněji deformovaly cirkumpolární vír jižní polokoule. Tamní stratosféra se proto během zimy (a polární noci) mnohem více ochlazuje (až na teploty pod –90 °C). Kvůli tomu se zde tvoří polární stratosférické oblaky, které po skončení polární noci zvyšují účinnost sloučenin chloru a bromu při rozkladu ozonu prostřednictvím ultrafialového záření.

Více informací najdete v Elektronickém meteorologickém slovníku České meteorologické společnosti, na jehož obsahu se podíleli i odborníci z PřF UK.

Ozonová díra: http://slovnik.cmes.cz/heslo/689

Polární stratosférické oblaky: http://slovnik.cmes.cz/heslo/2339

V angličtině si může o tématu počíst zde:

Obrázek v záhlaví: 

Na povrchu částic polárních stratosférických mraků, které mohou být v závislosti na teplotě tvořeny vodou, ledem nebo kyselinou dusičnou, probíhají reakce, které přeměňují neaktivní zásobní látky chlóru na aktivnější formy, zejména na plynný chlór (Cl₂). Když se sluneční záření v říjnu vrátí na jižní pól, UV záření rychle rozbije vazbu mezi dvěma atomy chloru a uvolní volný chlor do stratosféry, kde se účastní reakcí, které ničí molekuly ozonu a zároveň regenerují chlor (tzv. katalytická reakce). Katalytická reakce umožňuje jedinému atomu chloru zničit tisíce molekul ozonu. Zdroj NASA.gov (https://ozonewatch.gsfc.nasa.gov/facts/hole_SH.html), foto Shutterstock.com