Dotaz

Mgr. Anna Procházková, Botanická zahrada PřF UK

Aloe se dá použít dokonce i na lehčí popáleniny, ekzémy a akné. V případech větších ran, které vyžadují stehy, žádné zrychlené hojení pozorováno nebylo. Zatím bohužel příliš nerozumíme tomu, jak ovlivňuje technologie zpracování a skladování dužiny její účinky, takže u léčivých krémů a gelů obsahujících aloe si nemůžeme být jistí, zda bude účinnost zachována (a v mnoha případech prokazatelně není). Takže pokud se někdo chce pomocí aloe léčit, je nejlepší ji pěstovat doma na okně a používat čerstvě uříznuté listy. Ty spodní časem stejně usychají, takže vám nemusí být rostliny líto. List můžete ještě pár dní uchovat v lednici a dužinu z něj získávat postupně.

Ještě složitější je to s vnitřním užíváním Aloe vera. Mezi lidmi kolují zkazky o protirakovinných účincích. Je na nich nejspíš trochu pravdy, ale týká se jen některých složek aloe a vše je teprve ve stadiu výzkumu. Aloe vera bohužel neobsahuje jen látky léčivé, má v sobě i látky projímavé a též potenciálně rakovinotvorné. Pokud by tedy někdo delší dobu pravidelně konzumoval nepřečištěnou dužinu aloe, mohl by si rakovinu spíše přivodit, než vyléčit.

Dužina aloe, která je určená ke konzumaci (přidává se třeba do nápojů), musí být proto napřed přečištěna pomocí aktivního uhlí, které nebezpečné látky z dužiny odstraní. Platí tedy, že povrchové rány je pomocí aloe nejlepší léčit po domácku, k jídlu je ale lepší koupit bezpečný produkt z obchodu. Ještě dodejme, že Aloe vera není jediný druh velikého rodu Aloe, který obsahuje léčivé látky. Pokud máte doma třeba oblíbenou dekorativní Aloe arborescens, můžete ji s úspěchem používat úplně stejně.

RNDr. Veronika Hýsková, Ph.D., katedra biochemie PřF UK

Aloe vera je jednou z nejdéle známých léčivých rostlin. Díky obsahu antibakteriálních, antivirových, antifungálních, antioxidačních a protizánětlivých látek je především čirý průzračný gel Aloe vera již od starověku využíván pro léčbu kožních problémů, popálenin a k snižování horečky. Naproti tomu žlutě zbarvené mléko (latex) s hořkou chutí se využívalo jako laxativum k léčbě zácpy. Současné klinické studie sledují, zda by se aloe přijímaná potravou mohla podílet na snižování hladiny cholesterolu nebo zda vnějším použitím by účinné látky aloe mohly zmírňovat lupénku či herpetické onemocnění.

Zároveň jsou dnes extrakty aloe využívány ve farmaceutických a kosmetických produktech a v potravinových doplňcích. Aloe vera je dokonce spojována i s protirakovinným účinkem; latexu je díky obsahu sekundárních metabolitů připisována antiproliferační  aktivita, zatímco gelu aloe vzhledem k obsahu polysacharidů (především glukózo-mannózového polysacharidu) aktivita imunostimulační.  Uvádí se, že Aloe vera obsahuje více než 75 potenciálních bioaktivních látek, které by mohly stát za jejími léčivými účinky. Především latex vyniká obsahem speciálních metabolitů: převažují anthrachinony (aloin A, B), chromony (aloesin, aloeresin, eskuletin) a polyfenoly. Zároveň se zde vyskytují různé proteiny, enzymy a organické kyseliny. Obsah některých těchto látek však také bývá naopak spojován s cytotoxicitou, genotoxicitou a karcinogenitou. V gelu aloe je hlavní součástí voda, která se zde nachází v 99 %, glukomannany, lipidy, proteiny, steroly, vitaminy, minerály a fenolické látky.

 Foto Depositphotos.com