Dotaz

Například notoricky známá modrá skalice, pentahydrát síranu měďnatého, obsahuje oba tyto "druhy" krystalové vody - čtyři molekuly jsou koordinovány k měďnatému iontu (a zároveň tvoří vodíkové vazby k aniontům a zbývající molekule vody), a jedna je akceptorem atomů vodíku ve vodíkových vazbách s koordinovanými molekulami, a donorem atomů vodíku ve vodíkových vazbách k síranovým aniontům. Ve stabilních strukturách hydrátů jsou tak využity všechny atomy vodíku k vytvoření sítě vodíkových vazeb.

Pokud daný hydrát "vysušíme", např. mírným vyžíháním, molekuly vody se odpaří a krystalová struktura se zhroutí. Bezvodá pevná sůl je pak většinou hygroskopická (vlhkost pohlcující) - při kontaktu s molekulami vody (ať v roztoku, tak i v atmosféře) má tendenci molekuly vody opět pochytat a vytvořit stabilní hydrátovou strukturu. Vyžíháním modré skalice tak můžeme připravit její bezvodou formu, která je bílá. Při nalapání molekul vody např. z vlhkého vzduchu pak opětovně zmodrá.

Chlorid vápenatý zmíněný v dotazu je na tom velmi podobně - jeho bezvodá forma je velmi hygroskopická, a může lapat vzdušnou vlhkost, a může se v ní nakonec dokonce začít rozplývat/rozpouštět. Zde se k opětovné hydrataci pevné fáze připojuje i extrémní rozpustnost dané soli, která vede k tomu, že i vznikající hydrát je stále hygroskopický a lapá další a další vodu.

Foto v záhlaví Shutterstock.com