Dotaz

Například mezi poměrně časté projevy stresu patří například stereotypní chování, které se může projevovat například jako neustále přecházení tam a zpátky, opakované pohyby či ritualizované chování (které je často přirovnáváno k obsedantně kompulzivní poruše). Stereotypní chování můžeme vidět u zvířat, která mají nedostatek podnětů z okolí (ať už se jedná o sociální podněty, či třeba hračky nebo jakékoliv nové stimuly v prostředí). Mezi další problémy patří například poruchy příjmu potravy, vytrhávání peří či chlupů, či přílišné olizování, které může zapříčinit zanícení kůže. 

Studie a pozorování popisují u zvířat i poruchy nálady, deprese, úzkosti a podobné stavy. Na zvířecích modelech je například studována takzvaná naučená bezmocnost, kdy se zkoumaní jedinci naučí, že se nepříjemnému podnětu nedá nijak vyhnout a následně ho pouze pasivně přijímají. U domácích mazlíčku a pracovních psů jsou popisované i takové stavy, které bychom u lidí nazvali jako posttraumatická stresová porucha. 

S pomocí zvířecích modelů jsme schopni podobné psychické projevy studovat hned na několika úrovních. Můžeme se například ptát, jak ovlivňuje riziko propuknutí takovýchto stavů genetika (například analogie obsedantně kompulzivní poruchy je připisována psímu chromozomu 7), pozorování změn chování zvířat nám pomáhá lépe pochopit symptomy jednotlivých „psychických poruch“ a také je třeba zmínit, že veškeré preklinické testování psychofarmak je možné díky behaviorálním experimentům na zvířatech.

V minulosti jsme publikovali článek o depresích u papoušků, kteří jsou k těmto patologickým stavům podle všeho geneticky disponováni.

Foto v záhlaví: Papoušek na terapii v Botanické zajhradě PřF UK. Foto Petr Souček