Dotaz

Potkani ve spánku běhají či skáčou, ptáci zase zpívají či jinak vokalizují a podobné spánkové pohyby byly pozorovány i u některých bezobratlých živočichů, například u včel. Nejznámějším příkladem pravděpodobného zvířecího snu je chobotnice Heidi – video, kde tento hlavonožec spí a mění přitom barvu a ještě k tomu cuká chapadly, je velmi výmluvné. V sérii experimentů a pozorování se ukázalo, že pohyby očí, chapadel i přísavek a barvoměna nejsou u spících chobotnic a sépií nic neobvyklého a někdy kopírují sekvenci běžnou při lovu kořisti. Vědci také ukázali, že možnost přehrávání událostí, které zvíře během dne zažilo, způsobuje lepší uložení do paměti (oproti jedincům, kteří takto „nesnili“). 

Výzkum snů je poměrně složitý – používají se při něm jak alternativní výzkumné metody (spánkové pohyby a vokalizace), tak i pokročilé techniky zobrazující neurální aktivaci. Můžeme sice popsat pozorované chování, ale tyto metody zatím nejsou schopné jednoznačně rozhodnout, zda se například u Heidi opravdu jedná o sny, nebo pozorujeme pouze náhodný sled chování, který nám zdánlivě dává smysl, ale se sněním ve skutečnosti nemá nic společného. Jedním z hlavních vědeckých pravidel totiž je nevymýšlet složité interpretace a vysvětlení, pokud pro to nemáme dostatečně silná data. Na otázku, která zvířata sní, tedy zatím nelze jednoznačně odpovědět.

Foto v záhlaví Shutterstock.com.