Dotaz

Zub při vývoji mléčných i druhých zubů prochází stádii vývoje, na obrázku zleva: stadium pupene, pohárku, čepičky, zvonku, pozdního zvonku a finální zub po prořezání.

Vývoj postupuje za pomoci amelogeneze (tvorba skloviny) a dentinogeneze (tvorba zuboviny) specializovanými buňkami od korunky zubu dolů ke kořeni, který se vyvíjí až do 3 let věku. Resorpce (zpětné vstřebávání) začíná hned od 4,5 let a začíná na vrcholu kořene, je způsobena tlakem vyvíjejícího se trvalého zubu pod ním. Tím, jak postupně první zuby resorbují, vypadnou, protože nemají již kořen, který by je držel v lůžku. Samotný vývoj trvalého chrupu začíná od 6. měsíce po narození.  Zuby se zakládají a jejich následný vývoj probíhá v tělech čelistí (viz obrázek odkrytých vnitřních částí čelistí dítěte).

Zuby jsou důležité nejen pro ukousnutí potravy, ale i k dotváření našeho hlasu. Tyto tvrdé útvary jsou zasazeny v našich čelistech a jsou tvořeny korunkou, která ční nad dásní, krčkem, krátká část přechodu mezi korunkou, a kořenem, který je zasazen do lůžka v kosti. Samotný zub tvoří od povrchu do středu sklovina (pouze na korunce), zubovina a dřeňová dutina s dření. Specifické ukotvení, vklínění je doplněno o zubní cement a periodontum (vazivová vlákna). Jednotlivé typy zubů se liší svým tvarem, počtem kořenů i funkcí.

Zubovina je tvořena ze 70 % minerálními látkami. Primární typ končí svůj vývoj dotvořením kořene zubu. Sekundární typ dále pokračuje svou tvorbu do vysokého věku, ale zub již nemění svou velikost, dochází pouze ke zmenšování dřeňové dutiny. Terciální (reparativní) typ vzniká v místech lokálního podráždění (kaz, nadměrné obroušení). Sklovina svůj vývoj končí před prořezáním zubu. Jedná se o nejtvrdší tkáň v těle, tvoří ji až z 96 % anorganické látky. Odolnost je dána i složitostí vnitřní stavby, která je komponována z prizmat (sklovinné hranoly) různého typu. Během života se mechanicky opotřebovává.

Na zubu se dá v rámci archeologie zkoumat jeho onemocnění, zásahy lékařské i kulturní (barvení, broušení atp.), abraze (obrušování např. kvůli drobnému písku v mouce ve středověku), zubní kámen (který se může použít i k analýze a zkoumání bakterií), hypoplastické zuby z důvodů onemocnění, úrazy a další. U  archeologických nálezů nedospělých jedinců (před dokončením kompletní výměny a vývoje chrupu) je možné odhadnout na základě stádia vývoje chrupu věk.

Zdroje:

Materiály předmětu Základy dentální antropologie (Masarykova univerzita v Brně)

Výukový atlas zubů člověka, Grantový projekt FRVŠ 2046/2011, J. Huták, M. Králík, M. Holub, Masarykova univerzita

Obrázek v záhlaví: Shutterstock.com

Schéma: Journal of Cell Science