Dotaz

Obsah vodní páry ve vzduchu udává veličina pojmenovaná absolutní vlhkost vzduchu. Obvykle se uvádí v gramech na metr krychlový – v tom případě nám říká, kolik gramů vodní páry je v jednom krychlovém metru vzduchu.

Vzduch dokáže pojmout jen omezené množství vodní páry. Toto množství výrazně závisí na teplotě.

Podívejme se, jaké jsou maximální možné hodnoty absolutní vlhkosti vzduchu při různých teplotách (a při obvyklém atmosférickém tlaku zhruba 100 kilopascalů):

Čím je tedy vzduch teplejší, tím více vodní páry v sobě „udrží“. Pokud vzduch ochladíme, přebytečná voda se z něj sráží (kondenzuje) ve formě kapaliny. To je důvod, proč se v horkém létě rosí sklenice se studeným pitím nebo proč se v zimě sráží voda na chladných okenních sklech našeho bytu.

Díky tomuto vztahu mezi teplotou a vlhkostí také funguje koloběh vody v přírodě, kdy se voda odpařuje z povrchu, stoupá vzhůru jako pára a po ochlazení padá zpátky na zem v podobě deště nebo sněhu.

Profesionální meteorologické stanice nebo domácí vlhkoměry pracují s takzvanou relativní vlhkostí vzduchu. Jde o poměr dvou absolutních vlhkostí vzduchu – skutečné a maximální, jakou může vzduch při dané teplotě mít. Relativní vlhkost zcela suchého vzduchu je 0 %, vzduchu „nasyceného“ vodní párou 100 %.

Pokud je tedy venku teplota 25 °C a relativní vlhkost 70 %, kolik vody je ve vzduchu? Z tabulky výše vyčteme, že nejvyšší možný obsah vodní páry při 25 °C je 23,0 g.m^-3. Sedmdesát procent ze 23,0 je 16,1 – takže ve vzduchu máme 16,1 gramů vodní páry na metr krychlový.

Z krychlového metru vzduchu o běžné teplotě a vlhkosti tedy můžeme získat řádově gramy až desítky gramů vody.

V praxi lze dostat vodu ze vzduchu buď jeho ochlazením, nebo pomocí látek, které silně pohlcují vlhkost (silikagel, bezvodý chlorid vápenatý, bezvodý síran hořečnatý a další).