Dotaz

Odpověď je, že "se noc zkrátí pouze z jedné strany". Toto tvrzení zní poněkud zvláštně, ale pokusím se jej postupně vysvětlit. V období od podzimní rovnodennosti do zimního slunovratu se v naší zeměpisné šířce postupně zkracuje den a prodlužuje noc. Nejkratší den nastává právě ve dni zimního slunovratu. Podíváme-li se ale na doby západu Slunce, tak až téměř do poloviny prosince skutečně Slunce každý den zapadá o něco dříve, než předchozí den. Od 13. prosince se to ale mění a Slunce zapadá od tohoto dne už stále později! Jak je to ale možné, když se až do slunovratu délka dne zkracuje? Je to vykompenzováno pozdějším východem Slunce ráno. Takže můžeme konstatovat, že od svátku svaté Lucie začíná Slunce zapadat později, čímž se vysvětlí ta první část pranostiky: Lucie noci upije. Vzhledem k tomu, že ale potom vychází ráno výrazně později, tak dne nepřidá. Vše je nejlépe patrné z obrázku 1.

Zbývá vysvětlit, proč se nám ten světlý den takto někam posouvá mezi ranním východem a večerním západem. Celé to souvisí s takzvanou časovou rovnicí – rozdílem mezi pravým a středním slunečním časem. Podíváme-li se na obrázek 2, je z něho patrné, v kolik hodin středního slunečního času nastává pravé poledne. V pravé poledne nastává tzv. horní kulminace Slunce, je tak na obloze nejvýše a v podstatě (pouze s nepatrnou nepřesností v této roční době) můžeme říci, že se jedná o střed dne. V prosinci se časová rovnice mění nejrychleji. Proto můžeme konstatovat, že změny ve východu a západu Slunce jsou způsobeny v nejvyšší míře právě rychlou změnou doby, kdy nastává pravé poledne.

Vysvětlení tohoto známého přísloví je nejčastěji, avšak chybně, prezentováno jako důsledek přechodu z Juliánského na Gregoriánský kalendář. K tomu u nás došlo v roce 1584 a vypustilo se z kalendáře 10 dní. Svátek svaté Lucie připadal před reformou na dobu krátce po zimním slunovratu, kdy už se celková délka dne zvětšuje a pranostika by pak pozbývala smyslu. Dále se můžeme dohadovat o době vzniku této pranostiky, neboť pouhým okem je tento jev prakticky nepostřehnutelný. K jeho změření jsou zapotřebí přesné hodiny, takže období vzniku pranostiky „Lucie noci upije, ale dne nepřidá“ je zřejmě až ve dvacátém století."

Foto v záhlaví Shutterstock.com