Dotaz

U živočichů a člověka působí na zvláštní membránové bílkoviny – takzvané vaniloidní neboli kapsaicinové receptory. Ty patří do velké skupiny iontových kanálů pro vápník a sodík, označovaných jako TRP.

Kapsaicin a další podobné látky dráždí hlavně nervová zakončení, na nichž jsou kapsaicinové receptory přirozeně přítomny. Většina takových nervových vláken vede do mozkových oblastí vnímajících především teplo, pálení a bolest. Proto je základním pocitem po kapsaicinu pálení – jak v ústech, tak na jiných sliznicích (očí, nosu a močopohlavní soustavy) nebo na kůži. Po projití trávicím traktem může dokonce dráždit i konec střeva (konečník).

Ve vyšší koncentraci vyvolává kapsaicin až pocit bolestivého pálení. Při výzkumu bolesti se proto často používá jako standardní podnět, který můžeme dobře dávkovat.

Kapsaicinové receptory se v České republice studují na molekulární úrovni ve Fyziologickém ústavu AV ČR, a to ve spolupráci se studenty katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty UK. Vědci nejprve pomocí genů přinutí kolonie vhodných buněk, aby si vyrobily molekuly kapsaicinového receptoru TRPV1 a zabudovaly je do membrán na svém povrchu.

Na těchto buňkách se zkoumá činnost receptorů a průtok iontů přes membránu – nejdříve v klidu, pak po stimulaci například ohřevem nebo aplikací kapsaicinu. Zároveň se měří nepatrné elektrické proudy z celé buňky, případně se na TRPV1 či jiné bílkoviny navazují fluorescenční (světélkující) barvy, které mění intenzitu vydávaného světla podle stupně bolestivého dráždění. Touto metodou lze dokonce měřit přenos energie mezi sousedními úseky bílkovinných řetězců v membráně. Můžeme tak „virtuálním prstem“ ukázat přímo na části molekul, jež se při bolestivém vjemu aktivují.

Aktivace a pálení jsou často přechodné, protože se receptory TRPV1 pomalu zavírají. Za určitou dobu po aplikaci kapsaicinu proto dojde k úlevě – ustává nejen pálení, ale také bolest v zanícených orgánech, například kloubech. Pálení v ústech někdy přetrvává déle, protože kapsaicin je lipofilní („tukomilný“) a dlouho se drží na tukových membránách buněk. Proto se někdy tento nepříjemný pocit zmírňuje destiláty nebo se odstraňuje i mechanicky, třeba pojídáním tvrdého chleba.

Jak ukázali čeští vědci, molekuly TRPV1 mění své aktivační vlastnosti a lépe se otevírají při okyselení. To má význam při zánětlivých procesech, kdy je zanícená tkáň kyselejší a my vnímáme bolest intenzivněji mimo jiné kvůli citlivějším receptorům TRPV1.

Řekli jsme, že kapsaicin vyvolá pocit tepla a pálení. Fyziologickou odpovědí organismu na pocit tepla je rozšíření kožních a podkožních cév, aby se teplo (buď skutečné, nebo v případě kapsaicinu „domnělé“) odvedlo a tělo se nepřehřálo. Tento efekt nachází využití v kapsaicinových náplastech, mastech a tinkturách, sloužících k podpoře krevní cirkulace.

Obézní lidé rovněž oceňují, že pálivé pokrmy snižují chuť k jídlu. Nadto ještě kapsaicin v trávicím systému, svalech a srdci zvyšuje rychlost metabolismu působením na mitochondrie (vnitrobuněčné útvary produkující energii odbouráváním živin). Toho se využívá při redukčních dietách s pálivými papričkami. Vyšší dávky kapsaicinu mohou však mitochondrie poškodit, jak se ukázalo v laboratorních pokusech.

Popisují se i celkově povzbuzující účinky kapsaicinu na tělesné funkce a výkonnost, včetně vlivu na oběhovou soustavu, který se podobá krátkodobému aerobnímu cvičení. Chilli papričky a jinou zeleninu s kapsaicinem doporučuje celostní medicína pro prevenci diabetu druhého typu. K dispozici jsou také nosní spreje s dobrým účinkem na alergickou rýmu.

Kapsaicin rovněž zvyšuje průtok krve v žaludku a střevech, brzdí růst nepříjemné žaludeční bakterie Helicobacter pylori a aktivuje tvorbu ochranného hlenu v žaludku. Přispívá tím k regeneraci jeho stěn při poškození vlastními enzymy, které známe jako žaludeční vředy.

Pokud jde o dlouhodobé účinky, vysoké dávky kapsaicinu mohou trvale poškodit receptory TRPV1 a mitochondrie, ale k tomu při běžném používání prakticky nikdy nedochází. Náplasti s kapsaicinem nemají používat nemocní s plně rozvinutou cukrovkou, u nichž je riziko snazšího poškození nervových zakončení. U některých osob může mít kapsaicin vliv na krevní tlak a srdeční rytmus.

Mnozí lékaři i léčitelé využívají také jeho dalších farmakologických vlastností. Pomáhá prý vylučovat v mozku látky zvané endorfiny, čímž zlepšuje náladu pacientů. Určitě ale působí jako lokální anestetikum při aplikaci před operací a pomáhá také urychlovat hojení operačních ran.

Široké škále účinků kapsaicinu se není co divit. Iontové kanály typu TRP jsou totiž prakticky všudypřítomné. Vyskytují se na buněčných membránách, kde otevírají cestu pro vápenaté ionty a ovlivňují komplexní vápníkovou signalizaci v buněčném metabolismu. Najdeme je však také na membránách organel uvnitř buněk. Jejich působení zde nyní vědci intenzivně studují.