Dotaz

Současné objevy ale ukazují, že mnoho těchto adaptací mají i řasy a řady z nich i dnes roste na souši, například na vlhkých skalách. Dále byla pro přechod rostlin na souš důležitá mykorhizní symbióza, která jim umožňuje interagovat s houbami a získávat tak efektivněji vodu a živiny. Hlavní změna zřejmě souvisí s životním cyklem. Rozmnožovacím útvarem řas je zygota, buňka která vzniká splynutím pohlavních buněk. Ta se obalí pevnou schránkou a přečká třeba zimu či vyschnutí.

Rostliny mají evoluční novinku, která spočívá v tom, že se zygota místo opouzdření mnohokrát rozdělí a vznikne pletivo výtrusnice (ta je v nejjednodušší podobě stětu a tobolky u mechů), ve které se pak vytvoří výtrusy. Ty se opouzdří a mohou se šířit větrem, čímž se zvyšuje reprodukční potenciál. Celé tělo rostliny v podstatě vzniklo odvozením z procesu tvorby výtrusnice - listy jsou jen sterilní výtrusnice. Takže hlavní hnací silou evoluce rostlin na souši je snaha vytvořit větší množství rozmnožovacích útvarů a z podstaty suchozemského prostředí bylo výhodné je šířit větrem, což stimulovalo růst výtrusnice do výšky. Jak se výtrusnice zvětšovala, odvodili se z ní listy atd... Podrobněji zodpovídám zde: https://www.youtube.com/watch?v=BqiHxB_j_G8

Obrázek v záhlaví: Játrovka porostnice mnohotvárná. Dávné játrovky byly možná prvními suchozemskými rostlinami. Zdroj Wikimedia Commons, autor Bernd Haynold, licence CC BY-SA 3.0.

Další zajímavé informace najdete v našem starším článku: https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/849