Dotaz

Na světě žije mnoho rodů a druhů komárů. Zoologové je řadí mezi dvoukřídlý hmyz (řád Diptera), a to do čeledi komárovitých (Culicidae).

Tak jako existuje více druhů komárů, existuje i více strategií pro sání krve. Některé druhy preferují sání na lidech, některé neopovrhnou jinými savci, další se specializují na ptáky. Známe komáry, kteří sají pouze venku, i takové, kteří jsou schopni sát v uzavřených prostorách stájí či našich domovů.

Jednotlivé rody komárů se liší také denní dobou, kdy samice hledají své hostitele. Není to pouze k večeru, v noci nebo za svítání – určité druhy mohou sát krev i přes den.

Řada druhů ovšem skutečně preferuje podvečer a svítání. Ale proč? Důvodů může být hned několik. Za prvé, komáři jsou malí a musí velmi dobře hospodařit s vodou ve svém drobném tělíčku, aby nevyschli. Proto se vyhýbají přímému slunci. Přes den raději odpočívají někde ve stínu, pěkně v chládku, ideálně v místě s vyšší vlhkostí. Za soumraku a za svítání jsou naopak teplota i vlhkost ideální, takže samička může vyrazit z úkrytu hledat potravu.

S tím souvisí další důvod – povětrnostní podmínky. Komáři nejsou nijak dobří letci a silnější vítr je může snadno odfouknout. Navečer se vítr zklidňuje, komáři mají tedy optimální podmínky k letu a současně i k pátrání po hostiteli. Toho hledají především podle koncentrace oxidu uhličitého ve vydechovaném vzduchu. Díky receptorům pro oxid uhličitý mohou svou oběť vystopovat i na poměrně velkou vzdálenost, ale pouze když je povětrnostní situace ideální.

Roli hrají také ztížené podmínky pro predátory během noci. Ať už jde o člověka, který potmě hůře vidí a svědění ho upozorní na nechtěnou návštěvu, až když je komár pryč, nebo třeba hmyzožravého ptáka, který v noci spí a tudíž pro komáří samičku nepředstavuje na pár hodin nebezpečí.

Teď už komářici stačí jen vyhnout se netopýrům, lelkům a jiným nočním nepřátelům, doufat, že nic po cestě není ošetřeno insekticidem či repelentem, najít díru v síťce proti hmyzu, a konečně si pochutnat na krvi spícího hostitele.