Máte pravdu, že krev sají pouze samice komárů. Samci se na rozdíl od nich živí rostlinnými šťávami. Samice však potřebují více energie, hlavně pro tvorbu vajíček. A energii jim poskytuje právě krev.
Na světě žije mnoho rodů a druhů komárů. Zoologové je řadí mezi dvoukřídlý hmyz (řád Diptera), a to do čeledi komárovitých (Culicidae).
Tak jako existuje více druhů komárů, existuje i více strategií pro sání krve. Některé druhy preferují sání na lidech, některé neopovrhnou jinými savci, další se specializují na ptáky. Známe komáry, kteří sají pouze venku, i takové, kteří jsou schopni sát v uzavřených prostorách stájí či našich domovů.
Jednotlivé rody komárů se liší také denní dobou, kdy samice hledají své hostitele. Není to pouze k večeru, v noci nebo za svítání – určité druhy mohou sát krev i přes den.
Řada druhů ovšem skutečně preferuje podvečer a svítání. Ale proč? Důvodů může být hned několik. Za prvé, komáři jsou malí a musí velmi dobře hospodařit s vodou ve svém drobném tělíčku, aby nevyschli. Proto se vyhýbají přímému slunci. Přes den raději odpočívají někde ve stínu, pěkně v chládku, ideálně v místě s vyšší vlhkostí. Za soumraku a za svítání jsou naopak teplota i vlhkost ideální, takže samička může vyrazit z úkrytu hledat potravu.
S tím souvisí další důvod – povětrnostní podmínky. Komáři nejsou nijak dobří letci a silnější vítr je může snadno odfouknout. Navečer se vítr zklidňuje, komáři mají tedy optimální podmínky k letu a současně i k pátrání po hostiteli. Toho hledají především podle koncentrace oxidu uhličitého ve vydechovaném vzduchu. Díky receptorům pro oxid uhličitý mohou svou oběť vystopovat i na poměrně velkou vzdálenost, ale pouze když je povětrnostní situace ideální.
Roli hrají také ztížené podmínky pro predátory během noci. Ať už jde o člověka, který potmě hůře vidí a svědění ho upozorní na nechtěnou návštěvu, až když je komár pryč, nebo třeba hmyzožravého ptáka, který v noci spí a tudíž pro komáří samičku nepředstavuje na pár hodin nebezpečí.
Teď už komářici stačí jen vyhnout se netopýrům, lelkům a jiným nočním nepřátelům, doufat, že nic po cestě není ošetřeno insekticidem či repelentem, najít díru v síťce proti hmyzu, a konečně si pochutnat na krvi spícího hostitele.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
