Dotaz

Člověk je tvorem, u kterého převládá dominance pravé horní končetiny. Předpokádá se, že 85-90% populace využívá pravou končetinu jako dominantní. Rozsáhlé studie mezi různými etnickými skupinami neprokázaly vyšší sklon k leváctví. Zároveň leváctví v minoritním zastoupení v populaci přetrvává. Archeologické artefakty naznačují, že již v dobách člověka neandrtálského (před 200 000–28 000 lety) se objevuje tendence k preferenci pravé horní končetiny. U ostatních živočichů, například lidoopů, také nalezneme preferenci pravé nebo levé končetiny, ale jedná se pouze o individuální vlastnost jedince nikoli celé populace. Z biologického hlediska pravděpodobně sklon k pravorukosti souvisí se schopností řeči a jazyka, která je unikátním znakem člověka, a hlavní centra jsou umístěna v oblasti levé hemisféry mozku, která je taktéž zodpovědná za kontrolu pohybů pravé horní končetiny.

Problematika dominance končetin u člověka začala být ve větší míře studována na počátku 20. století. Vzhledem k dlouhé tradici již z prehistorických obdobích byla hledána genetická podstata pravorukosti, ale jak se ukazuje na studiích prováděných v rámci biologických rodin, odhaduje se podíl dědičnosti dominantní končetiny na pouhých 25-40%. Dominanci končetin tedy ovlivňuje řada dalších faktorů (vlivy prostředí, hladiny hormonů během těhotenství, stres a poporodní komplikace, preference dominance končetiny rodiči, kulturní vlivy atd.)

Čím je tedy způsobeno, že jednovaječná dvojčata mají odlišnou dominantní končetinu?

Původní vědecké teorie počítaly s tím, že u monozygotických dvojčat bude preference dominantní strany stejná a to nejen z důvodu shodné genetické výbavy, ale také i s totožnými vnějšími faktory, které mohou preferenci ruky ovlivnit. U jednovaječných dvojčat se ale můžeme setkat s takzvanými zrcadlovými dvojčaty. U takovýchto dvojčat jsou například mateřská znaménka umístěna zrcadlově, mají opačný průběh vlasových vírů a právě se objevuje i rozdílná preference dominantní končetiny.

Zrcadlová dvojčata vznikají v souvislosti s načasováním rozpadu oplozeného vajíčka. Většina jednovaječných dvojčat (cca 70%) vzniká z vajíčka, které se rozpadne během 72 hodin po oplození. Každé embryo si vytváří své zárodečné obaly. Pokud dojde k rozpadu oplozeného vajíčka později (4-7 dní), embrya sdílejí vnější zárodečný obal (chorion) a vnitřní (amnion) mají každý svůj. V případě, že dojde k rozpadu oplodněného vajíčka ještě později, potom embrya sdílejí oba zárodečné obaly. Vznik zrcadlových dvojčat je spojen právě s pozdním rozdělením zárodku, ale představují jen malé procento všech jednovaječných dvojčat. Přesto výzkumy, které porovnávaly dominanci ruky u skupiny dvojvaječných a jednovaječných dvojčat, neobjevily mezi nimi žádné signifikantní rozdíly. U obou skupin korespondovala preferenční strana z 80% a ve 20% se dvojčata od sebe lišila (viz tabulka 1). 

Tyto studie potvrzují, že problematika laterality stále není zcela vysvětlena a její projev je závislý na řadě faktorů. Teprve jejich vzájemným spolupůsobením se vytváří finální projev. Je důležité si uvědomit, že praváctví a leváctví nejsou dvě oddělené kategorie, ale přechází jedna v druhou přes méně vyhraněné až nevyhraněné formy (ambidextrie = obourukost, stejně dokonalá obratnost pravé i levé ruky).

Foto v záhlaví Shutterstock.com