Dotaz

Tuky, které se zpočátku v žaludku oddělí a usadí nad ostatní potravou jako smetana na mléku, se asi za necelou půlhodinku dostanou do dvanáctníku a tenkého střeva, kam ústí vývod pankreatu (slinivky břišní) a jaterní žlučovod. Zde začíná jejich trávení. Tuky je třeba nejprve rozpustit, stejně jako v pračce mastné skvrny pracím práškem (nějakým detergentem, tensidem).

Detergentem je zde žluč z jater a zásobního váčku, žlučníku.  V žluči jsou tzv. žlučové kyseliny, které vytvářejí s tukem droboulinké kapičky. Tím umožňují jejich natrávení enzymem lipázou a průnik do krve a lymfy. Žlučové kyseliny (deriváty cholesterolu) musí být také spolu s tuky vstřebány do oběhu.

U některých z nás ovšem nejsou žlučové kyseliny vždy správně absorbovány a mohou dráždit střevní svalovinu, respektive nervy, které usměrňují jejich automatický pohyb (peristaltiku). Rychlý pohyb hladkých svalů nedá čas ke správnému vstřebání vody z tráveniny, hlavně v tenkém (nikoliv tlustém) střevě, takže se k řitnímu otvoru žene rychlý proud vodnatelých exkrementů, což je onen průjem.

Jestliže se tato situace opakuje, nervová spojení mezi mozkem a enterickým nervovým systémem ve střevech vytvářejí autonomní podmíněné reflexy, kdy už pouhé pozření něčeho tučného (bez „brzdy“ jako je suchý rohlík či chléb, suchar apod.) zvýší pohyblivost střev a průjem nastává poměrně rychle.

Doporučuji zkusit silný černý (ruský) čaj,  čaj z řepíku či ostružinového nebo malinového listí obsahující taniny, které pomáhají tělu zadržovat tekutiny. Zajímavá rada je zkusit jitrocel blešníkový, prý vstřebává nadbytečnou tekutinu ze střeva a dodává stolici hmotu. Pokud máme tento problém, je každopádně vhodné poznamenat si, co jíme a kdy zažíváme postprandiální průjem (PD).  Hledejte tzv. startovací potraviny, běžně spojené s PD, jako jsou mastná jídla, vláknina, mléčné výrobky a upravte jídelníček.

Ale pozor, důvodů k průjmu (akutnímu i chronickému) je obecně celá řada. K akutním patří stres, (úlek, strach před zkouškou, popravou nebo při pádu letadla), několikadenní a chronické průjmy mohou být spojeny s virovými a bakteriálními infekcemi, nebo parazity jako je tasemnice. V případě horečky nad 38 °C jděte k lékaři, běžné chemoterapeutikum je Endiarol.

Závažnější je syndrom dráždivého tračníku, což je dlouhodobá porucha, která způsobuje řadu gastrointestinálních problémů. Mezi ně patří průjem, nadýmání a křeče v břiše.  Není dosud jasné, co ho způsobuje. Dále je zde celiakie, což je autoimunitní poškození střev při každém jídle s obilným lepkem.  Lepek je protein, který se nejčastěji vyskytuje v pšeničných produktech. Nesnášenlivost mléčného cukru laktózy (objevuje se v dospělosti) může být další příčinou. V takovém případě chybí v těle enzym laktáza, která disacharid laktózu štěpí na glukozu a galaktozu. Žravé bakterie ve střevním mikrobiomu se laktózou krmí a vyvolávají plynatost, bolesti břicha a dráždí peristaltiku až k průjmu.

Obecně lze doporučit jíst pět až šest malých jídel denně namísto tří velkých jídel.  To může vašim střevům pomoci snáze trávit jídlo, což by mohlo zmírnit příznaky PD. Mytí ovoce opláchnutím je téměř bezcenné, kdo se bojí bakterií a drobných parazitů v bubácích jablek, ať je 15 minut koupe v  8% octě. Vaření i grilování masa má být důkladné, stejně jako vajec. Zeleninu stačí rychle oblanžírovat, nejlépe v páře. 

V nynější módě vysokých dávek hořčíku (především síranu hořečnatého) může způsobit průjem. Dříve se tento způsob využíval pro vyprázdnění před střevním vyšetřením či operací. Dumpingový syndrom je kuriózní  komplikace bandáže (stažení) žaludku kvůli hubnutí. Stažený žaludek se zmenšeným objemem se po jídle vyprázdní velmi rychle.  To spouští reflex, který řídí pohyby střev, takže průjem může být častější.

Obrázek v perexu: Zdroj Wikimedia Commons, autor Sjschen – vlastní dílo, CC BY-SA 3.0