Dotaz

Víno obvykle obsahuje 11–13 objemových procent alkoholu, takže v půl litru vína zkonzumujete minimálně 55 ml ethylalkoholu. Pivo se liší podle toho, z jakého množství sladu je vyrobeno – desetistupňové má asi 4 objemová procenta ethylalkoholu, takže v půl litru zkonzumujete 20 ml čistého ethylalkoholu.

Obsah alkoholu v destilátech je přes 20 objemových procent, například český absinth má minimálně 45 objemových procent ethylalkoholu. Při vypití velkého panáka o objemu 0,05 litru tedy své tělo vystavíte zhruba 22 ml čistého alkoholu.

Smrtelná dávka je zhruba jeden litr ethylalkoholu. Takovému množství se naštěstí při běžné konzumaci alkoholických nápojů nepřibližujeme. Nicméně škodlivé účinky na náš organismus můžeme pozorovat už při relativně nízkých dávkách.

Ethylalkohol škodí hned několika způsoby. Je toxický pro srdce a může vyvolat kardiomyopatii (onemocnění srdečního svalu) vedoucí až k selhání srdce. Nadměrná konzumace ethylalkoholu zároveň vede k poškození jater. Výrazně toxicky působí vysoké dávky také na mozkové buňky.

Pokud pijeme alkoholické nápoje na lačno nebo po sportovním výkonu, má náš organismus navíc tendenci k hypoglykémii, tedy k poklesu koncentrace cukru (glukózy) v krvi. V obou případech má totiž tělo vyčerpanou zásobu glykogenu – látky, která se výrazně podílí na udržování konstantní hladiny krevního cukru. Jedinou možností, jak udržet stálou hladinu glukózy při nedostatku glykogenu, je vyrábět v játrech novou. Pokud jsou však játra zaměstnána odbouráváním alkoholu, nemají už kapacitu produkovat glukózu.

Dokonce se předpokládá, že malátnost a povznesená nálada po konzumaci alkoholu souvisejí do značné míry právě s lehkou hypoglykémií. Podobné příznaky totiž popisují diabetici, kteří nemají správě určeny dávky inzulínu, čímž se také krátkodobě dostanou do obdobného hypoglykemického stavu.

Zásadním neblahým účinkem alkoholu na lidský organismus je však odvodnění neboli dehydratace. Objem vyloučené moči, a tím i naši dehydrataci, zvyšuje alkohol několika mechanismy. Podstatné je, že blokuje tvorbu antidiuretického hormonu, který pak nemůže působit v dostatečném množství na ledviny. Ty následně vylučují zvýšené množství vody, jež v konečném důsledku tělu chybí.

Z tohoto pohledu považuji konzumaci destilátů za škodlivější než konzumaci vína či piva, i když celkové přijaté množství alkoholu bude stejné. V destilátech totiž vypijeme velmi málo vody – na rozdíl od ostatních alkoholických nápojů. Navíc přijmeme alkohol za kratší dobu, takže efekt dehydratace organismu je daleko silnější.

Ještě jeden argument podporuje závěr, že destiláty jsou škodlivější než víno a pivo. Víno obsahuje kromě alkoholu mnoho antioxidačně působících látek (například resveratrol či flavonoidy). Jejich pozitivní účinky mohou při mírné konzumaci převážit nad negativními vlivy alkoholu. V pivu je zase zastoupena řada cenných vitamínů a minerálních látek, které jsou rovněž tělu prospěšné. Takové látky v destilátech nenajdeme.

Tato odpověď byla otištěna v Lidových novinách 15. května 2013.