Dotaz

Nejen spermie, ale i hlavně celý proces tvorby spermií ze zárodečných pohlavních buněk, kterému se říká spermatogeneze, potřebuje pro svůj průběh nižší teplotu. Přesněji řečeno teplotu o 1,5 – 2 stupně nižší než je teplota tělesná. Proto jsou varlata i nadvarlata sestoupena vně těla. Teplota má negativní vliv nejen na počet spermií, ale i na jejich tvar (morfologii) a pohyblivost (motilitu).

Evoluční teorie poskytuje názor, že suchozemští savci, kteří původně žili na stromech, a jejich pohyb zahrnoval či stále zahrnuje časté seskoky, mají varlata sestouplá, tudíž se jedná o evoluční adaptaci, která mohla předcházet molekulárním změnám, jež z toho vycházejí.

Naopak druhá teorie říká, že ty druhy, které mají varlata nesestoupena, mají evolučně nižší tělesnou teplotu, tudíž není důvod pro správný vývoj spermatogeneze teplotu ještě snižovat sestoupením varlat a varlata jsou ponechána uvnitř těla.

Nicméně, u člověka vedou nesestoupená varlata (tzn. kryptorchismus) k neplodnosti.

Zde odborný výklad: Jedním z důvodů je snížená produkce hormonu inhibinu Sertoliho buňkami varlete, která vede k nárůstu produkce folikulostimulačního hormonu FSH z předního laloku hypofýzy. Nekontrolovaný nárůst FSH vede k sebeochraně Sertoliho buněk proti jeho nárůstu pomocí snížení receptorů pro FSH, to má za následek snížení produkce testosteronu a následně pokles spermatogeneze tzn. tvorby spermií.

Další důvod je zřejmě v citlivosti teplotních receptorů spermatogenních buněk, kdy nárůst teploty vede k zastavení mitózy a neschopnosti kondenzace DNA. Rovněž stádia pachytenních spermatocytu a časných spermatid jsou extrémně náchylná na tepelné poškození opět díky nastavení termoreceptorů (heat shock proteinům hsp 70 a hsp 90) a již během 6 hodin od teplotního stresu dochází k autodestrukci (podobné apoptóze) těchto spermatogenních stádií.

Foto: Vajíčko obklopené spermiemi.