Dotaz

Existuje však studie, jejíž autoři tuto hypotézu nepotvrdili. Razantní opad velkých kusů kůry může být výhodný i pro boj s konkurencí v podrostu, kdy kůra zastíní byliny a semenáčky, které pod stromem pak nerostou. Může to i snižovat odpar z půdy. Do kůry dále může strom ukládat toxické látky, které mohou působit také jako allelopatika, tedy k potlačení ostatních rostlin. Je však možné, že prvotně vzniklo loupání kůry jako vedlejší produkt snahy stromu mít dokonale hladkou kůru, což  je běžná adaptace proti epifitům, plísním či třeba hmyzu, a to zejména v tropech.

Platany mají nazelenalý odstín kůry, takže zřejmě i kmen fotosyntetizuje. Aby šlo na kmen světlo, musí být kryt jen mladou kůrou. Hladká kompaktní kůra také snižuje odpar vody z kmene. Pokud má ale strom přirůstat, musí se stará kůra odloupnout, aby pod ní vyrostla nová. Je pravděpodobné, že bude celý proces opadu řízen geneticky a nebude to jen důsledek růstu nové kůry. Zřejmě bude docházet před opadem kůry k podobnému procesu, jakým je na podzim řízen opad listů. Stromy jsou bohužel po molekulárně-genetické stránce ještě strašně málo prozkoumané, takže zřejmě není proces vůbec do těchto podrobností prozkoumán. 

Celé znění otázky: Proč některé stromy pravidelně "shazují kůru" - odlučují borku (např. platan javorolistý) - je to adaptace např. kvůli parazitům, nebo je to "vedlejší produkt" nějaké skupiny genů, která má na starosti něco úplně jiného?

Obrázek v záhlaví: Zdroj Flickr.com, autor mwms1916, CC BY-NC-ND 2.0