Dotaz

Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) se dožívá 7–12 let.

Věk našich plžů je odvislý od jejich velikosti. Největší druhy se dožívají nejvyššího věku -- viz hlemýžď (průměr ulity okolo 4 cm). Páskovky a plamatka (rod Cepaea a Arianta arbustorum; průměr schránky okolo 2 cm) se dožívají přibližně 4 let. Z laboratorního chovu je však dokumentována plamatka, která se dožila výjimečných 14 let. Středně velké druhy (např. jantarka obecná (Succinea putris), výška štíhlé schránky do 2 cm) mohou přezimovat, stejně jako plzák španělský (Arion vulgaris). Ti nejmenší šnečci (boděnka malinká (Punctum pygmaeum) s průměrem schránky 1,6 mm) se dožívají jen několika měsíců.

Nečekaná je doba dožití u jednoho z našich nejvzácnějších mlžů, perlorodky obecné (Margaritifera margaritifera). Podle přírůstkových linií je možné spočítat věk schránek, který se často pohybuje nad 120 let.

Jak plži vidí?

Měkkýši (vyjma hlavonožců) mají velmi jednoduché světločivné orgány, pro plže ("šneky") jsou typická miskovitá očka. U stopkookých (Stylommatophora; naši suchozemští plži) jsou párová, umístěná na horním páru zatažitelných tykadel; u spodnookých (Basommatophora; např. okružák či plovatka) na bázi nezatažitelných tykadel.

Očko samotné je tvořeno miskovitou prohlubní vystlanou sítnicí, pod kterou jsou pigmentové buňky tvořící pohárek. Vzruch je veden optickým nervem. U některých plžů (například mořských ostranek) je očko doplněno kulatou čočkou a překryté epidermis.

Tato pohárková očka vnímají pouze světlo. Draví mořští pelagičtí plži rodu Strombus mají oči složitější a je možné, že jsou schopni vnímat obraz a díky tomu detekovat kořist nebo dravce, kteří by je mohli ohrozit.

K dalšímu čtení: Rupert E.E., Fox R.S. a Barnes R.D.: Invertebrate Zoology. A functional evolutionary approach. Brooks/Cole

Fotografie v záhlaví: Zdroj Pixaby, volné dílo.