„Celoroční déšť“ si můžeme teoreticky představit dvěma způsoby: buď jako nepřetržitý, nebo jako každodenní.
Nepřetržitý déšť nemůže existovat nikde na Zemi, protože mechanismy vyvolávající vznik srážek nepůsobí stále. Tropické lijáky se proto objevují hlavně odpoledne, monzunové deště v létě, regionální deště spojené s tropickými nebo mimotropickými cyklonami se pohybují a zanikají spolu s nimi.
Uvažujme tedy druhý způsob – takzvané dny se srážkami. Ty se nejčastěji vymezují jako dny, kdy na daném místě naměříme denní úhrn srážek alespoň 0,1 mm (kromě deště může i sněžit). Zajímat nás bude počet takových dnů za rok.
I tento „celoroční déšť“ bychom zřejmě marně hledali kdekoliv na Zemi, natož pak v Česku. U nás mají na většině území mírnou převahu dny beze srážek nad dny se srážkami.
Výjimkou jsou hory, hlavně severočeské, kde jsou na některých místech zaznamenávány srážky více než 200 dnů v roce. Jde o dlouhodobý průměr, každý rok není stejný a v deštivějších letech bude toto číslo vyšší. Ovšem zdaleka nedosáhne 365.
Pro vznik padajících srážek jsou totiž potřeba výstupné pohyby vzduchu. Ty mohou být buď velkého měřítka v prostředí tlakových níží a s nimi spojených atmosférických front, nebo lokální v bouřkových oblacích. Výstupy vzduchu při překonávání hor samy o sobě nestačí k tomu, aby zde pršelo každý den.
Proměnlivost meteorologických podmínek v Česku je tak velká, že vždy přijdou ke slovu i povětrnostní situace, které výraznější výstupy vzduchu neumožňují. Proto ani pověstná Medardova kápě nekape všech 40 dní po jeho svátku.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
