Dotaz

Nepřetržitý déšť nemůže existovat nikde na Zemi, protože mechanismy vyvolávající vznik srážek nepůsobí stále. Tropické lijáky se proto objevují hlavně odpoledne, monzunové deště v létě, regionální deště spojené s tropickými nebo mimotropickými cyklonami se pohybují a zanikají spolu s nimi.

Uvažujme tedy druhý způsob – takzvané dny se srážkami. Ty se nejčastěji vymezují jako dny, kdy na daném místě naměříme denní úhrn srážek alespoň 0,1 mm (kromě deště může i sněžit). Zajímat nás bude počet takových dnů za rok.

I tento „celoroční déšť“ bychom zřejmě marně hledali kdekoliv na Zemi, natož pak v Česku. U nás mají na většině území mírnou převahu dny beze srážek nad dny se srážkami.

Výjimkou jsou hory, hlavně severočeské, kde jsou na některých místech zaznamenávány srážky více než 200 dnů v roce. Jde o dlouhodobý průměr, každý rok není stejný a v deštivějších letech bude toto číslo vyšší. Ovšem zdaleka nedosáhne 365.

Pro vznik padajících srážek jsou totiž potřeba výstupné pohyby vzduchu. Ty mohou být buď velkého měřítka v prostředí tlakových níží a s nimi spojených atmosférických front, nebo lokální v bouřkových oblacích. Výstupy vzduchu při překonávání hor samy o sobě nestačí k tomu, aby zde pršelo každý den.

Proměnlivost meteorologických podmínek v Česku je tak velká, že vždy přijdou ke slovu i povětrnostní situace, které výraznější výstupy vzduchu neumožňují. Proto ani pověstná Medardova kápě nekape všech 40 dní po jeho svátku.