Dotaz

Tazatel píše: „V poslední době se hodně mluví o zrušení Vojenského výcvikového prostoru Brdy a o případném vzniku Chráněné krajinné oblasti Brdy. Má cenu chránit přírodu, která byla pozměněna vojenskou činností? Vyplatí se nám vůbec management této oblasti? Nebude to jen dlouhodobý, finančně nákladný boj se spontánním zarůstáním?“

Doktor Sedláček z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy odpovídá:

Když vojenský prostor v Brdech v polovině 20. let minulého století vznikal, varovali biologové před ničením přírody ze strany armády. Nyní se vědci naopak shodují, že jeho zánik může pro přírodu Brd znamenat významnou hrozbu. Ale nemusí.

Armáda zde na přírodu působila v zásadě dvojím způsobem. Na jedné straně zakonzervovala řadu krajinných fenoménů. Současně však svým – na první pohled destrukčním – přístupem dala vzniknout naprosto unikátním biotopům.

Mezi jevy, které konzervovaly krajinu, patří vyloučení běžných způsobů lidského hospodaření. Především musíme zmínit, že jde o zřejmě nejrozsáhlejší území v ČR prakticky bez jakékoliv zástavby, přitom jen pár kilometrů od Prahy. To je jev ve středoevropském kontextu ojedinělý a hodný ochrany. Navíc zde byly omezeny silně destrukční praktiky jako napřimování a regulace toků, meliorační zásahy či používání hnojiv a pesticidů.

Přestože se jedná o nejvíce zalesněné území ve vnitrozemí Čech, lesy tu paradoxně nejsou v dobrém stavu. Dominují hospodářské lesy s převahou smrku. Cenná tedy zůstává hlavně jejich rozloha. Mnohé druhy ptáků a větších savců potřebují velký životní prostor, který jim brdské lesy poskytují. Důležité je také napojení na Šumavu; právě proto zde můžeme potkat třeba rysa. Pokud se ovšem Brdy mají stát chráněnou krajinnou oblastí, je nutné alespoň část lesů obhospodařovat tak, aby plnily i mimoprodukční funkce – rekreační, retenční (zadržování vody) nebo biologickou.

Nejcennějšími plochami v Brdech jsou jednoznačně, a možná překvapivě, bezlesí. Na těchto územích, která využívala armáda ke svému výcviku, vznikly velmi hodnotné biotopy. Jsou kontinuálně udržovány v různých fázích sukcese (vývoje směrem ke stabilnímu stavu, v našich podmínkách nejčastěji k lesu) a obývány řadou vzácných druhů rostlin i živočichů.

Jde převážně o takzvané cílové plochy, určené pro dopad dělostřeleckých, tankových nebo leteckých střel během vojenských cvičení. Je zde blokován nástup zapojeného lesa, vyskytují se tu rašeliniště a rozsáhlé porosty vřesu, borůvek či brusinek. Podobnými místy jsou střelnice a další cvičiště, kde v důsledku dopadů munice, případně průjezdů těžké techniky, vznikaly lokality s mozaikovitými porosty dřevin a křovin, s množstvím stálých i periodických tůní a podobně. Narušující faktory, které se na zrodu a udržování unikátních biotopů podílely, souhrnně nazýváme disturbance. S jejich zánikem by poměrně brzy zanikly i tyto lokality.

Nyní se pokusím odpovědět na tři kladené otázky.

Má cenu chránit přírodu, která byla pozměněna vojenskou činností?

Biologové se shodují, že ano. Příroda zde cenná je, pozměnění vojenskou činností jí rozhodně nijak neubírá na atraktivnosti. Ba naopak.

Vyplatí se nám vůbec management této oblasti?

To ukáže čas. Otázka je, co vlastně znamená „vyplatí“. Jsme přesvědčeni, že investice časová i finanční je potřeba. Pouze čas a zkušenosti ukážou, zda bude možné navržený management udržet.

Nebude to jen dlouhodobý, finančně nákladný boj se spontánním zarůstáním?

Dlouhodobý bude určitě – což je ovšem nedílnou součástí ochrany přírody. A jak bude finančně náročný, je věcí zvolených postupů, ale také odvahy. Biologové, kteří se podílejí na tvorbě plánu péče pro vznikající CHKO Brdy, jsou přesvědčeni, že přístupy musí být do značné míry moderní a nekonformní. S křovinořezem si opravdu nevystačíme. Na určitých plochách musí být zavedena pastva nebo sečení travních porostů. Nesmíme se bát ani ohně a využití amatérské vojenské techniky, případně čtyřkolek či offroadů.

Zdá se vám to poněkud divoké? Zkušenosti z posledních zhruba dvaceti let ukazují, že bez co nejlepšího skloubení zájmů člověka a ochrany přírody to nadále nepůjde. Je úkolem budoucí správy CHKO vše harmonicky sladit, minimalizovat náklady a maximalizovat zisky ve prospěch přírody. Přírody, která vznikla činností člověka a která musí být činností člověka udržována.