Dotaz

Příděl této životodárné energie ovšem není ve všech zeměpisných šířkách stejný. Může za to tvar naší planety. Oblasti, kde paprsky dopadají kolmo k povrchu, mají více energie (dopadne zde více záření na jednotku plochy), než místa, kde dopadají paprsky šikmo a nebo vůbec (dopadne zde méně záření na jednotku plochy). Navíc osa rotace Země je skloněna cca 66,5° k rovině oběhu Země kolem Slunce a přibližně směřuje k Polárce. To způsobuje, že v průběhu oběhu Země kolem Slunce (tedy v během roku) se plynule mění místo, kam dopadá sluneční záření kolmo k povrchu. Přesněji řečeno, sluneční paprsky dopadají vždy kolmo někde v pásu mezi obratníky Raka a Kozoroha a poloha takového místa se v průběhu roku mění. V době letního slunovratu, dopadají paprsky kolmo na obratník Raka a na severní polokouli začíná "astronomické léto". Pak se posunuje místo kolmého dopadu slunečního záření směrem k jihu až během zimního slunovratu dopadají paprsky kolmo na obratník Kozoroha, který je na jižní polokouli a nám na severní polokouli začíná "astronomická zima".

Pojem "astronomická zima" není možné zaměňovat se zimou jako stavem počasí či ročním období. "Astronomická zima" má časově přesné vymezení (přesný začátek a přesný konec), avšak zima klimatická nikoliv. Nicméně i mezi "astronomickou zimou" a zimou, coby ročním obdobím existuje vztah. Samotné období zimy v našich zeměpisných šířkách je způsobeno zprostředkovaně přes nižší příjem energie ze Slunce, tj. na jednotku plochy dopadne méně záření, jelikož Slunce nevystoupí tak vysoko nad obzor jako v létě a navíc se na naše území dostávají studené vzduchové hmoty, což souvisí s polohou tlakových útvarů, jejichž pozice je rovněž ovlivňována nerovnoměrným příjmem tepla.

Klimatická zima nastupuje zpravidla s jistým zpožděním po začátku "astronomické zimy", jelikož v přírodě funguje "tepelná setrvačnost".  Tento jev je podobný tomu, jako když přestaneme topit v kamnech, kdy ještě nějakou chvíli nám bude teplo, než se projeví chlad. A podobně, když začneme topit, tak v místnosti bude ještě chvíli zima, než se vyhřeje. Ze stejného důvodu nejteplejší období roku u nás následuje až po letním slunovratu.  

Vedle astronomické a klimatické zimy existuje ještě zima meterologická, která začíná 1. prosince a končí 28. února (v přestupném roce 29. února). Tento termín byla zaveden zejména kvůli snadnějšímu sledování statistiky počasí a porovnávání dat mezi různými oblastmi a lety. Tříměsíční období umožňuje statistikům a meteorologům pracovat s pravidelnými a přehlednými časovými úseky.