Dotaz

Teoretické teplotní maximum je otázka spíše pro fyziky. Fyzikové ovšem nemají jednotný názor na jeho přesnou hodnotu (a dokonce ani na jeho existenci), jak ukazuje třeba tento americký populárně-vědecký článek. Naopak nejnižší možná teplota (absolutní nula) je spolehlivě známa a její hodnota činí −273,15 °C neboli 0 K.

Podle dnes nejvíce uznávaných fyzikálních teorií o vesmíru je patrně maximální možnou teplotou takzvaná Planckova teplota – přibližně 1.42×10³² kelvinů.

Jakou teplotu může „vyrobit“ člověk? Podívejme se na přehled nejvyšších dosažitelných teplot různých procesů. Pro orientační přepočet ze stupňů Celsia (°C) na kelviny (K) jsme přičetli 300; pro přesný převod by bylo nutné přičíst 273:

Doutnající cigareta: 600 °C (= 900 K)
Plamen svíčky: 1000 °C (= 1300 K)
Kamna na dřevo: 1100 °C (= 1400 K)
Kamna na uhlí: 1500 °C (= 1800 K)
Plamen plynového sporáku: 1900 °C (= 2200 K)
Sklářský plamen (methan/kyslík): 2500 °C (= 2800 K)
Plamen butan/oxid dusný: 3100 °C (= 3400 K)
Svářecí plamen (acetylen/kyslík): 3200 °C (= 3500 K)

Po plamenech následují v žebříčku teplot jaderné výbuchy. Z nich jsou nejteplejší výbuchy vodíkových bomb, což jsou v podstatě termojaderné fúze. Například odhad maximální teploty během testu americké vodíkové bomby na atolu Eniwetok v roce 1952 je 3,5×10⁸ K – tedy tři sta padesát milionů kelvinů.

Pro srovnání několik čistě přírodních teplot ze Slunce:
Jádro Slunce: 15 000 000 K
Okraj jádra: 7 000 000 K
Povrch Slunce: 5800 K
Sluneční koróna (výlevy plazmatu zevnitř Slunce do kosmického prostoru): řádově miliony kelvinů