Dotaz

V kůži nad měkkými částmi těla vedou údery a podobné úrazy ke krevnímu výronu neboli hematomu (modřině), přičemž boule se většinou nevytvoří.

V podkoží (škáře) na hlavě je však poměrně bohatá síť krevních vlásečnic neboli kapilár, které přivádějí z tepének živiny i kyslík a ústí do odvodných žilek. Žilami se pak odvádějí odpadní látky a oxid uhličitý.

Bohaté prokrvení kůže hlavy způsobuje, že i drobná otevřená poranění značně krvácejí, například po nepodařeném skoku do mělké vody nebo po škrábnutí větví v lese. Když zůstane kůže neporušená, může náraz poranit nebo poškodit krevní a mízní kapiláry pod pokožkou.

Krevní kapiláry jsou po odstupu z tepének pod slabým tlakem nutným pro filtraci krevní plazmy s živinami a kyslíkem do tkání. Proto může z narušených kapilár pod tlakem vytékat buď přímo krev, nebo jen světlá krevní plasma, pokud jsou cévy zasaženy mírněji a krvinky neunikají.

Skoro vždy jsou však poškozeny křehčí mízní kapiláry, které nepozorovaně protkávají celé naše tělo. Mají za úkol průběžně odvádět z mezibuněčného prostoru přebytečnou tekutinu a nakonec ji dopravit do krevního řečiště.

Pod místem úderu se proto hromadí směs mezibuněčné tekutiny, kožního vaziva (vláken složených z bílkoviny kolagenu) a krevních bílkovin, jež se začínají srážet. Tvoří se nerozpustná, postupně tvrdnoucí hmota. Boule se pak po několika dnech bez následků vstřebá. Někdy i trochu cestuje a může měnit barvu.

Pokud je její náplň bez krvinek, je boule téměř bílá (u černochů černá). Sraženina obsahující červené krvinky ovšem mění barvu jako v případě modřiny. Červené krevní barvivo hemoglobin se nejprve rozpadá na zelený biliverdin, a z něj pak vzniká žlutý bilirubin.

Když jako první pomoc na poraněné místo hned přiložíme ledový obklad (stačí sáček zmražené zeleniny), stáhnou se drobné kruhové svaly kolem tepének, takzvané prekapilární sfinktery. Díky tomu se téměř okamžitě zastaví přítok krve do poškozené oblasti a boule se nenaleje, nebo je alespoň menší. Bouli rozhodně nezatlačujeme – mohli bychom situaci spíš zhoršit, protože by se zvětšila plocha pod boulí, nebo bychom vyvolali zánětlivou reakci.

Silné ochlazení pomáhá i proti tvorbě puchýřů při drobných domácích popáleninách. V těchto případech je třeba zmražený špekáček na několik minut mnohem užitečnější v popálených prstech, než když leží několik hodin v žaludku a střevech.

Jiný častý úraz bývá boule nebo modřina na bérci, tedy mezi kolenem a kotníkem. Způsobuje ji pohmoždění tenké kůže na holenní kosti. Jako první pomoc se také doporučuje ledový obklad. Někdy je nutné použít elastické obinadlo k zastavení dalšího narůstání. Dobré je rovněž na půl hodiny zvednout nohu do výšky.

Na rozdíl od hlavy, kde se boule nebo modřina hojí dobře, větší hematomy na bérci se hojí hůř a zdlouhavě, protože je bérec méně prokrven než kůže na hlavě. U starších lidí s diabetem nebo u kuřáků s narušeným cévním oběhem představuje takový úraz navíc riziko zánětu, nebo dokonce otevřeného bércového vředu – což je závažná komplikace, končící někdy i amputací.

Úder do holenní nebo pažní kosti v blízkosti kolenního či ramenního kloubu může být mezi 10. a 25. rokem věku a u osob nad 50 let rovněž rizikovým podnětem pro vznik osteosarkomu. Ten je u dětí nejčastějším zhoubným nádorem. Příznaky jsou ale většinou tak varující (otok blízkého kloubu, bolestivost v klidu a v noci, bolestivá chůze, nárůst kosti nebo chrupavky pod místem úrazu), že lze včas začít úspěšnou protinádorovou léčbu.

Odpověď na tento dotaz byla otištěna v Lidových novinách 12. prosince 2012.