Dotaz

Pokud se krátkodobě žijící organizmy velmi rychle rozšíří a brzy vyhynou, hovoříme o vůdčích (indexových) zkamenělinách. Na jejich základě stanovujeme takzvané biozóny. Je jich několik typů, většinou se odvíjí od prvního výskytu příslušného organizmu.

Tyto fosílie používáme pro určování stáří nejsnáze. Stáří v biostratigrafickém smyslu chápeme jako stáří zóny (biozóny) života daného organizmu.

Biozóny se pak mohou porovnat s časovou škálou, tedy škálou v miliónech let. Ta vychází z absolutního datování pomocí takzvané radiometrie, což je metoda využívající přirozeného radioaktivního rozpadu prvků.

V některých případech lze datovat přímo horninu (respektive její minerály), v níž je zkamenělina přítomna. Je to možné například ve vulkanických horninách, pokud se vylije lávový proud na mořské dno a podobně.

Nejlepší je tedy zkamenělinu ukázat odborníkům, kteří ji určí a zároveň přibližně určí její stáří. Jestliže jde o druh, který se vyskytoval delší dobu, je dobré odkázat i na lokalitu – jistě se na ní v minulosti našlo více zkamenělin a některé z nich mohou stáří stanovit přesněji. Nebo je potřeba se zanořit do knih a atlasů.

Foto nahoře: Trilobit Kolihapeltis z Maroka (starší prvohory – devon). Zdroj Wikimedia Commons, autor Peter Halasz, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported.