Dotaz

Ježovky bývají kulovité nebo zploštělé a často jsou pokryté dlouhými trny. Každopádně se však u nich nesetkáme s ničím, co by připomínalo normální končetiny.

Tito mořští tvorové se totiž pohybují pomocí takzvaných ambulakrálních panožek, což jsou drobné měkké nožky natlakované vodou.

Panožek má ježovka velké množství. Zatímco jednu vysune ze své pevné schránky, další už zasunuje. Výsledný pohyb pak vypadá, jako by živočich jel po dně.

Podobné panožky najdeme i u dalších skupin ostnokožců.

Ježovky mají planktonní (ve vodě se vznášející) dvoustranně souměrné larvy. Po přisednutí k podkladu se larva poměrně složitým způsobem mění v malou ježovku. Její schránka, nebo přesněji vnitřní kostra, se pak během dalšího života zvětšuje.

Kostra ježovky se skládá z malých destiček uhličitanu vápenatého, které jsou spojené do kompaktního útvaru. Jeho růst probíhá tak, že se jednotlivé destičky zvětšují přidáváním dalšího materiálu.

U jiné skupiny ostnokožců – u sumýšů – tvoří kostru drobná vápenitá zrníčka rozptýlená v pokožce. Během života mohou vznikat nová, což se v případě ježovek a jejich destiček neděje.