Dotaz

Zkamenělina je částečně deformovaná, ovšem téměř kompletní. Pochází ze svrchní křídy, nejspíše z období zvaného turon. Její stáří je asi 89–90 miliónů let.

Svrchní křída byla dobou klimatických výkyvů. Docházelo ke zdvihům hladiny světového oceánu, k zaplavování pevniny a opětovným ústupům moře, k oddalování kontinentů, ke změnám mořských proudů a ke kolísání hladiny oxidu uhličitého v atmosféře – to vše přispívalo k proměnlivosti podnebí. Přesto bylo klima velmi teplé, a dokonce i polární oblasti byly bez ledovcových čepiček. I v takto vysokých zeměpisných šířkách rostly opadavé jehličnany a žili dinosauři.

V oblasti dnešní ČR panovalo teplé, subtropické podnebí s dostatkem srážek. Moře zaplavující tehdy Český masiv připomínalo svým charakterem a teplotou dnešní Středozemní moře, bylo však výrazně mělčí.

Během křídy se v mořských ekosystémech odehrálo mnoho změn. Nastal mimo jiné velký rozvoj spongií (živočišných hub), měkkýšů (zejména ústřic a gastropodů), ostnokožců (ježovek, hvězdic a hadic) a korýšů. Naopak pozvolna mizeli hlavonožci amoniti, z nichž někteří se adaptovali na život při mořském dně. Způsob života amonitů se změnil kvůli obrovskému rozvoji kostnatých ryb, moderních žraloků (Neoselachii) a rejnokovitých. Mezi mořskými predátory byly i ryby dorůstající délky až 5 metrů.

Moderní typy žraloků měly pravděpodobně na svědomí také vyhynutí velkých mořských plazů ichtyosaurů a plesiosaurů. V křídě se sice objevili příbuzní dnešních varanů mosasauři, kteří se rychle adaptovali na mořský život, nicméně i tato skupina plazů na konci křídy vymřela.

Více informací o vývoji života a o geologických pochodech během celé historie Země najdete například v knize Putování naším pravěkem. Editovali ji M. Košťák a M. Mazuch z Přírodovědecké fakulty UK.