Jde o zajímavého živočicha, který dokáže plachtit po mořské hladině. Objekt na fotografii není jeden jedinec, ale celá kolonie.
Živočich se jmenuje Velella velella, česky paruska komůrkatá. Zoologové ji řadí do kmene žahavců, kam patří například koráli, mořské sasanky, nezmaři nebo medúzy.
Paruska tvoří modravé, až 7 centimetrů velké kolonie složené z mnoha jedinců. Nejnápadnější částí kolonie je jakýsi „vor“ plovoucí na mořské hladině.
Vor má zhruba tvar obdélníku se zakulacenými rohy a vzhledem i funkcí připomíná nafukovací matraci do vody. Uvnitř něj jsou totiž malé dutiny vyplněné vzduchem, který parusku nadnáší.
Přepážky mezi dutinami vyztužuje chitin – stejná látka, jakou najdeme třeba ve vnější kostře korýšů či hmyzu.
K horní ploše voru je připojen svislý trojúhelníkovitý útvar, který vypadá jako plachta. A opravdu to plachta je! Opírá se do ní vítr, a celá kolonie tak může brázdit moře jako malá plachetnice.
Paruska ovšem nedokáže řídit směr plavby ani aktivně plavat. Nechává se jen pasivně unášet větrem. Občas se pochopitelně stává, že vítr vane k pevnině, a moře pak může vyplavit tyto žahavce na břeh.
Právě takové trosečníky našla tazatelka na středomořském ostrově Stromboli.
Směrem dolů do vody vyrůstají z „voru“ jednotliví jedinci. Pomocí chapadel vyzbrojených žahavými buňkami loví paruska plankton, tedy drobné organismy vznášející se ve vodě. Jedinci jsou propojeni systémem kanálků, aby se mohli dělit o živiny získané z potravy.
U mnoha žahavců se střídají dvě generace, označované jako polyp a medúza. Plachtící kolonii parusky tvoří polypi.
Někteří z nich odškrcují ze svých těl drobné, asi 1 milimetr velké medúzy. Ty za několik týdnů dospějí a začnou produkovat pohlavní buňky. Z oplozeného vajíčka pak vznikne larva, která se stane základem nové kolonie polypů.
Paruska komůrkatá je kosmopolitní, tedy celosvětově rozšířená. Žije v teplejších vodách všech oceánů.
Na jednom snímku naší tazatelky je uvnitř kolonie parusky vidět plž. Mohla by to být vorenka křehká (Janthina janthina) – další „mořeplavec“ poháněný větrem.
Vorenka nemá plachtu, ale vytváří si chomáč tenkých bublin naplněných vzduchem. Chomáč vykukuje nad hladinu, zatímco plž pod ním pluje nohou vzhůru.
Vorenky jsou masožravé a živí se mimo jiné paruskami. Je tedy možné, že zde moře vyplavilo predátora společně s jeho kořistí.
Horní snímek: Paruska komůrkatá vyplavená na břeh ostrova Stromboli. Foto Pavla Bergmanová.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
