Dotaz

Živočich se jmenuje Velella velella, česky paruska komůrkatá. Zoologové ji řadí do kmene žahavců, kam patří například koráli, mořské sasanky, nezmaři nebo medúzy.

Paruska tvoří modravé, až 7 centimetrů velké kolonie složené z mnoha jedinců. Nejnápadnější částí kolonie je jakýsi „vor“ plovoucí na mořské hladině.

Vor má zhruba tvar obdélníku se zakulacenými rohy a vzhledem i funkcí připomíná nafukovací matraci do vody. Uvnitř něj jsou totiž malé dutiny vyplněné vzduchem, který parusku nadnáší.

Přepážky mezi dutinami vyztužuje chitin – stejná látka, jakou najdeme třeba ve vnější kostře korýšů či hmyzu.

K horní ploše voru je připojen svislý trojúhelníkovitý útvar, který vypadá jako plachta. A opravdu to plachta je! Opírá se do ní vítr, a celá kolonie tak může brázdit moře jako malá plachetnice.

Paruska ovšem nedokáže řídit směr plavby ani aktivně plavat. Nechává se jen pasivně unášet větrem. Občas se pochopitelně stává, že vítr vane k pevnině, a moře pak může vyplavit tyto žahavce na břeh.

Právě takové trosečníky našla tazatelka na středomořském ostrově Stromboli.

Směrem dolů do vody vyrůstají z „voru“ jednotliví jedinci. Pomocí chapadel vyzbrojených žahavými buňkami loví paruska plankton, tedy drobné organismy vznášející se ve vodě. Jedinci jsou propojeni systémem kanálků, aby se mohli dělit o živiny získané z potravy.

U mnoha žahavců se střídají dvě generace, označované jako polyp a medúza. Plachtící kolonii parusky tvoří polypi.

Někteří z nich odškrcují ze svých těl drobné, asi 1 milimetr velké medúzy. Ty za několik týdnů dospějí a začnou produkovat pohlavní buňky. Z oplozeného vajíčka pak vznikne larva, která se stane základem nové kolonie polypů.

Paruska komůrkatá je kosmopolitní, tedy celosvětově rozšířená. Žije v teplejších vodách všech oceánů.

Na jednom snímku naší tazatelky je uvnitř kolonie parusky vidět plž. Mohla by to být vorenka křehká (Janthina janthina) – další „mořeplavec“ poháněný větrem.

Vorenka nemá plachtu, ale vytváří si chomáč tenkých bublin naplněných vzduchem. Chomáč vykukuje nad hladinu, zatímco plž pod ním pluje nohou vzhůru.

Vorenky jsou masožravé a živí se mimo jiné paruskami. Je tedy možné, že zde moře vyplavilo predátora společně s jeho kořistí.

Horní snímek: Paruska komůrkatá vyplavená na břeh ostrova Stromboli. Foto Pavla Bergmanová.