Dotaz

Celkem u nás najdete pět druhů drvopleňů.

Začněme hezky od začátku, tedy vajíčky. Samička drvopleně obecného je klade na živnou rostlinu, kterou je listnatý strom. Housenky jsou takzvaně polyfágní, což znamená, že nejsou specializované na určitý druh stromu.

Najdete je v dubech, bucích, břízách, olších, topolech, vrbách, jilmech a dalších dřevinách. Často se vyskytují také v různých ovocných stromech, jako jsou jabloně, hrušně či slivoně. Kolem Středozemního moře využívá tento motýl citrusy nebo olivovníky.

Vajíčka se nacházejí po menších skupinách v záhybech stromové kůry. Celkem jich jedna dospělá samice může naklást až kolem tisícovky.

Vylíhlé housenky se živí dřevem stromu, do kterého se zavrtají díky mohutným kusadlům. První rok se sdružují pospolu a často se mezi nimi objevuje i kanibalismus. Od druhého roku žijí housenky samotářsky. Jejich vývoj trvá celkem tři roky, během nichž mohou dorůst do délky 8 až 12 centimetrů.

Housenka bývá na svrchní straně zbarvená červeně až tmavě fialově, spodní strana těla je světlejší – žlutooranžová. Hlava je celá černá, stejně jako štítek na předohrudi a končetiny. Tělo nese řídce rozmístěné delší chloupky (séty). Zajímavé je, že housenky můžou vydávat octový zápach, ale jen pokud mají za živnou rostlinu dub.

Potravou housenek je dřevo zdravých stromů. Svým hostitelům tím někdy způsobují značné problémy. Postižený strom je při větším žíru oslaben a snáze ho pak napadnou další škůdci nebo choroby. Zároveň můžou housenky narušit stabilitu kmene či jednotlivých větví a při silnějších poryvech větru tak dochází k poškození stromů.

V posledním roce vývoje housenky často opouštějí svou hostitelskou rostlinu. Koncem léta a začátkem podzimu je tak můžete pozorovat, jak se volně pohybují v terénu. Hledají si totiž místo na zakuklení a přezimování.

Většinou najdou nějaké trouchnivějící dřevo, které zpracují kusadly, a následně si s pomocí hedvábného vlákna vyrobí kokon, v němž se zakuklí. Dospělec se vylíhne až další rok po zimě.

Dospělý drvopleň obecný je noční motýl s rozpětím křídel 8–9 cm (u samců 6–7 cm). Křídla jsou v klidu střechovitě složená. Drvopleně snadno přehlédnete, protože má výborné maskovací zbarvení. Nejen křídla, ale i celé tělo jsou šedobílé s černým vzorováním. Motýl díky tomu splyne s kůrou stromu a predátor ho není schopen rozeznat.

Let drvopleňů je těžkopádný, mnohdy jsou lákáni ke světelným zdrojům. Dospělci mají zakrnělé ústní ústrojí, nepřijímají tedy potravu a žijí velmi krátce. Můžete je potkat od května do srpna.

Drvopleň obecný u nás není chráněn. Jedná se o běžný druh motýla, především v nižších polohách. Někdy je dokonce uváděn jako škůdce, jelikož housenky se hojně vyskytují i v sadech.