Dotaz

O počtu mláďat rozhoduje několik věcí. V první řadě jde skutečně o tělesnou velikost, nicméně vztah rozhodně není přímočarý. Existují maličká zvířata, jež mají ve vrhu jen jediné mládě (u savců třeba netopýři), a na druhou stranu velká zvířata, která mají mláďat hodně (u savců třeba prasata).

Zpravidla však platí, že malá zvířata mají víc mláďat – jak za jednotku času, tak často i ve vrhu či snůšce. Jedno vysvětlení říká, že malá zvířata mají na jednotku hmotnosti intenzivnější metabolismus, a proto mají relativně větší produkci potomků. Což je určitě pravda, ale těžko nám to vysvětlí zmíněné výjimky. Druhé vysvětlení zjednodušeně řečeno tvrdí, že evoluce musí v posledku vést ke stavu, kdy je porodnost vyrovnána s úmrtností, poněvadž jinak by populace buď vymřela, nebo naopak neomezeně rostla. A protože menší zvířata jsou častěji lovena predátory, vyrovnávají to větší porodností.

K tomu přistupuje ještě další faktor. Když už má zvíře velkou pravděpodobnost, že se dožije slušného věku, vyplatí se mu investovat do menšího počtu mláďat, o něž se ale pořádně postará. Mláďata se pak rodí vyvinutější – mají tak zaručeno, že budou rychleji schopna se o sebe postarat a dospět. Jenže pak jich nemůže být moc. Tak je tomu u většiny primátů, anebo třeba u zmíněných netopýrů (kde asi hraje roli i fakt, že matka nosí mláďata s sebou a létat s více než jedním, maximálně dvěma netopýřaty, moc dobře nejde).

Člověk je z tohoto hlediska výjimečný (což ale samo o sobě není nic zvláštního; člověk je výjimečný i v řadě jiných ohledů a jiná zvířata jsou výjimečná zas jinak). Rodí totiž sice velká mláďata, o která pečuje relativně strašně dlouho – čili jich nemůže být moc – ale na druhou stranu jsou tato mláďata dosti málo vyvinutá, aspoň v porovnání s ostatními primáty. Je to tím, že člověk má poměrně obrovskou hlavu, takže kdyby matky měly rodit ještě vyvinutější potomky, ti by už těžko prolezli pánevním otvorem.

Jak vidíme, počet, velikost i relativní vyvinutost mláďat ovlivňuje řada faktorů, nejen velikost živočicha. Jednotlivé faktory se pak zpětně ovlivňují navzájem: Například díky většímu mozku a vyšší inteligenci dokáže člověk dožít do vyššího věku, tím se mu zas vyplatí dlouho pečovat o inteligentní potomky, tedy jich nemůže být mnoho a musí mít velký mozek a tak pořád dokola.