Jak fotit obyvatele akvárií?

Je tam tak málo světla a blesk je obvykle zakázán. Většina ryb se navíc docela čile hýbe; o pózování ani spolupráci s fotografem nemůže být řeč. Vrcholem trápení jsou pak všudypřítomné odrazy v čelních stěnách akvárií. Ale je to opravdu tak náročné? Nebo stačí znát pár triků a „tajných receptů“?

Hlavní problém akvaristické fotografie spočívá v nedostatku světla, na což musíme myslet při výběru objektivu. Volíme takový, který má co nejvyšší světelnost, minimálně 2,8.

Vhodná je i stabilizace objektivu, protože ne vždy je dovoleno používat stativ. Pokud se stativem nelze pracovat třeba kvůli velkému počtu lidí před akváriem, pomůže nám i monopod. Případně se aspoň opřeme o stěnu nádrže. Počítejte s delšími expozičními časy – vše, co zlepší ostrost fotografií, tedy přijde vhod.

Aby nevznikaly podexponované snímky, je potřeba správně zvolit expoziční hodnoty. Vzhledem k nedostatku světla nastavíme vyšší citlivost snímače. Já obvykle používám ISO 800 až 1600. Je totiž lepší smířit se s menším výskytem šumu než mít neostré záběry.

Doporučuji manuální režim fotografování, popřípadě režim priority času. Expoziční čas závisí na aktivitě objektu. Pro málo pohyblivé živočichy většinou vyhovuje čas mezi 1/25 a 1/80. U rychle plavajících ryb je nutné ho zkrátit na 1/100 až 1/250.

Při výběru clony musíme kreativně pracovat s hloubkou ostrosti. To znamená přesně vybrat, co bude na fotografii ostré, a co ne. U focení ryb v malé hloubce ostrosti hraje roli také orientace zvířete vůči objektivu. Je-li k objektivu čelně, bude na snímku ostrá jen hlava. Výhodnější je mít rybu natočenou bokem k nám, pak bude proostřená celá.

Když máme správně nastavený fotoaparát, pustíme se do boje s další častou komplikací. Skla akvárií zrcadlí všechno kolem sebe, na snímcích jsou nežádoucí odrazy fotografa, jiných lidí, věcí v místnosti, …

I tento problém má snadné řešení – antireflexní štít. Buď si koupíme speciální gumovou clonu objektivu, nebo vyrobíme tubus z černého kartonu či tvrdé látky, který nasadíme přes objektiv. Okraj antireflexního štítu přitiskneme na sklo akvária a odcloníme tak veškeré odrazy.

Posledním úskalím je, že pracujeme s několika optickými prostředími – vzduchem, sklem a vodou. Světelné paprsky se na rozhraní těchto prostředí lámou pod různými úhly, čímž mohou vznikat zkreslení a optické vady.

Abychom nežádoucí efekty potlačili, musíme objektiv umístit vždy kolmo ke sklu i k objektu v akváriu. Jinak bude fotografie vlivem ohybu světla neostrá a na okrajích objektů se projeví takzvaná chromatická aberace, viditelná jako modrofialové lemování.

Na závěr ještě dvě doporučení:

Jak upravovat snímky v počítači? Já fotografuji ve formátu RAW, který poskytuje vynikající možnosti dodatečného zpracování. V programu Camera Raw mohu selektivně upravit expozici – zesvětlit tmavá místa a potlačit místa přeexponovaná. Jde o velmi užitečnou funkci, protože akvária jsou většinou nerovnoměrně nasvícená.

Fotografie v tomto programu rovněž doostřím, odstraním šum a chromatickou aberaci. Retušování, například drobných nečistot ve vodě, provádím pomocí Photoshopu.

Co když je sklo akvária v zoo špinavé nebo poškrábané? Na špinavé sklo je ideální vzít si s sebou utěrku a vhodný čisticí prostředek. S jejich pomocí odstraníme i velmi časté otisky prstů.

Sklo ale může být také poškrábané nebo na něm mohou růst řasy – a to už v zoo těžko ovlivníme. Tady je řešením neostřit na objekty, které se nacházejí těsně u skla. Pokud ostříme do středního plánu akvária, ocitnou se vady na skle mimo rovinu ostrosti a nebudou na snímku vidět.