Magazín Přírodovědci.cz, číslo 3/2024 - Editorial
MILÍ ČTENÁŘI,
často čelím otázce, proč už ve veřejném prostoru nemluvíme o zeměpisu, ale o geografii, a v čem je vlastně ten zásadní rozdíl. Zeměpis se jako školní předmět tradičně zabýval převážně popisem a vedl k encyklopedismu a memorování. Právě v tomto ohledu vidíme v posledních desetiletích výraznou (a pozitivní) proměnu. Do popředí se stále víc dostávají otázky související se změnami životního prostředí, přírody i společnosti. Dnešní zeměpis již drží krok s vědou – geografií, která se nebojí otázek typu: „Proč právě to? Proč právě tam? Proč právě tehdy? Proč právě takto?“
Z následujících stránek pochopíte, že geografové usilují především o pochopení fungování okolního světa, odhalení procesů a mechanismů, faktorů a sil, které jej mění (k lepšímu i horšímu) atd. Snaží se vyvodit závěry a nastínit scénáře možného budoucího vývoje, diskutovat strategie a formulovat doporučení. Proměna, kterou prožíváme zejména v posledních třech dekádách, by ovšem nebyla myslitelná bez mohutného rozvoje moderních
technologií a nástrojů geoinformatiky či dálkového průzkumu Země.
Věřím, že texty našich odborníků vás přesvědčí, že geografie je vědou pro život.
Příjemné čtení přeje
Pavel Chromý
proděkan pro studijní záležitosti a prezident České geografické společnosti
