Přírodní rekordy pro červenec 2015

Největší, nejmenší, nejrychlejší – ale také nejsladší, nejvíce ohrožený nebo s nejvyšší tepelnou vodivostí. Pro učitele přírodovědných předmětů jsme vydali unikátní kalendář na rok 2015, který nabízí slovem i obrazem 53 rekordů ze světa biologie, chemie, geologie a geografie.

Neradi bychom však připravili ostatní fanoušky přírodních věd o přehlídku zajímavých rekordů. Proto je budeme postupně zveřejňovat na těchto stránkách. Dostane se při tom i na některá NEJ, která se do tištěného kalendáře nevešla.

Podívejte se, co jsme vybrali na červenec:

Los evropský je největším savcem české přírody. Dosahuje až velikosti koně; v kohoutku je vysoký 1,5–2,2 metru a váží 240–600 kilogramů. V současnosti se trvale vyskytuje na jihovýchodě Šumavy.

Foto © Rostislav Stach, www.fotolovy.cz.

Určit nejdelší řeku světa je překvapivě složité. Záleží totiž na metodice, jakou se délka řeky měří. Nil je se svými 6 650 až 6 853 kilometry každopádně finalistou této disciplíny – a podle mnoha geografů i jejím vítězem.

Foto Petr Jan Juračka.

Klíčový enzym fotosyntézy nazývaný Rubisco je patrně nejhojnější bílkovinou na Zemi. V buňkách všech řas a vyšších rostlin je ho odhadem asi 40 milionů tun. Na každého člověka tak připadá 6 kilogramů tohoto proteinu.

Vizualizace: Václav Martínek.

Nejstarší horniny v ČR jsou staré 2,1 miliardy let a najdete je zhruba mezi Českým Krumlovem a vodní nádrží Lipno. Na snímku vidíte takzvaný orbikulární granit – vyvřelou horninu z Muckova u Černé v Pošumaví.

Foto Jakub Trubač a Vojtěch Janoušek.

Krkavec velký se sice neproslavil krásným zpěvem, přesto však jde o našeho největšího zástupce ptačího řádu pěvců. Dorůstá délky až 78 centimetrů a hmotnosti až 2 kilogramy. Rozpětí křídel je 100–150 centimetrů.

Foto © Ondřej Prosický | www.NaturePhoto.cz.

Bonusem pro červenec jsou teplotní extrémy naší planety. Nejvyšší teplotu vzduchu, konkrétně 56,7 °C, zaznamenali meteorologové 10. července 1913 v Greenland Ranch v kalifornském Údolí smrti.

Když si severní polokoule užívá léta, vrcholí na jižní polokouli naopak zima. Proto moc nepřekvapí, že i nejnižší teplota vzduchu byla naměřena v červenci. Stalo se to 21. 7. 1983 na sovětské (dnes ruské) stanici Vostok v Antarktidě. Mrazivý rekord má hodnotu −89,2 °C.

Kalendář přírodních rekordů na rok 2015 vznikl díky projektu OP VK „Propagace přírodovědných oborů prostřednictvím badatelsky orientované výuky a popularizace výzkumu a vývoje, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0028,“ který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.