Čeští vědci objevují nové druhy

Překvapivý objev se povedl i českým vědcům v čele s Jiřím Šmídem a Lukášem Polou z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří v Jordánsku jako první objevili prozatím nezaznamenaný druh gekona. 

Pokud se vydáme do oblasti Arabského poloostrova, můžeme zde narazit kromě rozsáhlých nehostinných pouští i na překvapivě zajímavou herpetofaunu vyznačující se vysokou mírou endemismu. Ta je zde zapříčiněna především bouřlivou geologickou historií poloostrova.

Řada živočichů se vyznačuje adaptacemi na extrémní podmínky panující v arabských pouštích. Plazi nejsou výjimkou. Mezi tamní endemity můžeme zařadit i drobné gekonky rodu Trigonodactylus. V oblasti Arabského poloostrova byly již v minulosti popsány tři druhy tohoto rodu gekona, přičemž čtvrtý, Stenodactylus pulcher, byl předběžně zařazen, ale jeho příslušnost k tomuto rodu prozatím nebyla definitivně potvrzena.

Skupina odborníků se do Arábie za terénním průzkumem tamní herpetofauny vydala v roce 2019 hned dvakrát. Obě výpravy byly úspěšné. V červnu skupina vědců společně s Jiřím Šmídem započala výzkumné práce v Saudské Arábii. Následně v září zamířil Lukáš Pola se svou expedicí do Jordánska, kde byl objeven dosud nezaznamenaný druh gekona Trigonodactylus arabicus. Odebrané tkáňové vzorky gekonů druhu Trigonodactylus byly využity k analýze DNA s použitím polymerázové řetězové reakce (PCR), pomocí níž byly amplifikovány (zmnoženy) fragmenty tří mitochondriálních markerů [12S rRNA (12S), 16S rRNA (16S), COI]. Dalším krokem byly fylogenetické analýzy, díky kterým bylo možné předběžné určení potvrdit a odhalit případné výrazné genetické odlišnosti.

Výsledky genetické studie, kromě jiného, nejspíš definitivně potvrdily zařazení druhu Stenodactylus pulcher do rodu Trigonodactylus, větvící se jako sesterská linie ke všem ostatním druhům rodu. Nové vzorky se shlukovaly s ostatními druhu Trigonodactylus arabicus, což potvrdilo genetickou homogenitu druhu v jeho rozsáhlém areálu rozšíření napříč Arabským poloostrovem. Nový vzorek odebraný v jižním Jordánsku byl přitom prvním záznamem v této zemi, který zároveň značně posunul rozšíření druhu severozápadním směrem oproti všem dříve publikovaným lokalitám.

Ač se může zdát, že v oblasti, ve které se teplota pohybuje od bodu mrazu až po teploty přesahující 50 °C, nemůže být nic zajímavého, opak je pravdou. Právě tato nehostinná krajina je dosud poměrně málo prozkoumaná, což potvrdil uvedený objev odborníků v čele s českými vědci. Pouště jižního Jordánska a severní Saúdské Arábie tak mají stále vysoký potenciál pro nové objevy, které jsou zároveň klíčové pro pochopení biogeografie herpetofauny celého Arabského poloostrova. Těšme se proto na další objevy!