„Živé organismy se skládají z buněk a buňka je základní jednotkou živého organismu.“ "Každá buňka pochází z buňky jiné, a nemůže tedy povstat z neživé látky." To jsou základy buněčné teorie, formulované již takřka před 200 lety. Jak je na tom věda o buňkách dnes? To se minimálně zčásti dozvíte v novém vydání Přírodovědců.
„Živé organismy se skládají z buněk a buňka je základní jednotkou živého organismu.“ "Každá buňka pochází z buňky jiné, a nemůže tedy povstat z neživé látky." To jsou základy buněčné teorie, formulované již takřka před 200 lety. Jak je na tom věda o buňkách dnes? To se minimálně zčásti dozvíte v novém vydání Přírodovědců.
Čtverák hupejský
(Tetradium daniellii) je původní v Číně a v Tibetu, u
nás je to rostlina spolehlivě mrazuvzdorná. Jako invazivní v
Česku ani jinde v Evropě hlášená není, ani se tak (zatím)
nechová.
10. jubilejní ročník
konference pro mladé vědce se opravdu vydařil. Po roční pauze
byl počet přihlášených účastníků rekordní a příspěvky
měly opravdu mimořádně vysokou kvalitu.
I když by se mohlo zdát,
že rozšíření živočišných a rostlinných druhů na Zemi je
již dobře známo, není tomu tak. Stále dochází k novým
nálezům a objevování druhů i v dobře prozkoumaných
oblastech.
Další přednášku z
oblíbeného cyklu přednese RNDr. Tereza Petrusková, Ph.D. z
katedry ekologie PřF UK. Týkat se bude ptačího zpěvu a
vyslechnout ji můžete naživo od 17:15 v posluchárně
Fotochemie.
Velmi pravděpodobně se
jedná o tzv. "šnečí kovadliny". Jde o místa,
jejichž středobodem je kámen, který slouží drozdům zpěvným
(Turdus philomelos) k vytažení plžů z
jejich ulit.
Pro přírodovědce představují
ostrovy fascinující objekty studia – geografové je objevují,
biologové z jejich izolovanosti těží unikátní poznatky. Pro
geology jsou jakýmsi „oknem“ do nitra Země.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
