„Živé organismy se skládají z buněk a buňka je základní jednotkou živého organismu.“ "Každá buňka pochází z buňky jiné, a nemůže tedy povstat z neživé látky." To jsou základy buněčné teorie, formulované již takřka před 200 lety. Jak je na tom věda o buňkách dnes? To se minimálně zčásti dozvíte v novém vydání Přírodovědců.
„Živé organismy se skládají z buněk a buňka je základní jednotkou živého organismu.“ "Každá buňka pochází z buňky jiné, a nemůže tedy povstat z neživé látky." To jsou základy buněčné teorie, formulované již takřka před 200 lety. Jak je na tom věda o buňkách dnes? To se minimálně zčásti dozvíte v novém vydání Přírodovědců.
Jaro je za dveřmi a vy už možná přemýšlíte, kam vyrazit
do přírody. Sdružení Arachne připravilo pro mladé
přírodovědce dvě akce, na kterých najdete nové kamarády a
dozvíte se spoustu zajímavých věcí.
Profesor Buchar (1932–2015) byl velkou postavou české
arachnologie, tedy vědního oboru, který zkoumá pavouky a
příbuzné členovce. Publikoval zásadní práce a vychoval
několik generací následovníků.
Plejtvák obrovský je největší živočich, který dnes žije
na Zemi. Je tedy logické, že to bude pořádný jedlík. Loví
sice drobné korýše, ale sežere jich ohromné množství.
Vyvinul se na Marsu život? Je to možné – kdysi dávno byla
totiž rudá planeta zřejmě mnohem vlhčí a teplejší než
dnes. Druhý díl astrobiologického cyklu se proto zaměří na
geologickou historii Marsu.
Fotograf Tomáš Jůnek se s vámi podělí o zážitky z
Madagaskaru. Řeč bude o voňavých nocích s lemury, selektivní
paměti, vzniku druhů na ostrovech a o tom, jestli má cenu se do
tropů vracet.
Jak by mohl vypadat život jinde ve vesmíru? Kde po něm máme
pátrat? A jak by se dal zkoumat? Na tyto otázky se zaměří
nový přednáškový cyklus. Jeho prvním tématem jsou řasy
milující mrazivé extrémy.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
