Hallucigenia – přízrak kambrických moří!

Pojmenoval ho Hallucigenia, protože něco takového byste si nepředstavili ani ve svých nejdivočejších snech. Conway Morris původně předpokládal, že Hallucigenia se pohybovala po sedmi párech špičatých končetin, měla útvar podobný hlavě a sedm podivných chapadel na svrchní straně těla. Nebylo vůbec jasné, do kterého živočišného kmene patří.

Po více než 30 letech dalších výzkumů už víme, že původní rekonstrukce nebyla úplně správná. Hallucigenia se ve skutečnosti pohybovala po oněch zvláštních chapadlech – která byla párová – a „na zádech“ nesla sedm párů trnovitých výrůstků. Řazena je nyní mezi takzvané lobopody, vymřelou skupinu příbuznou dnešním drápkovcům (Onychophora).

V současné době jsou známy tři druhy rodu Hallucigenia: Hallucigenia sparsa, Hallucigenia fortis a Hallucigenia hongmeia. Všechny jsou kambrického stáří (období starších prvohor zvané kambrium datují geologové do doby před 541 až 485 miliony let).

Poslední jmenovaný druh, H. hongmeia, byl popsán teprve loni německo-čínským týmem paleontologů v čele s Michaelem Steinerem z Freie Universität Berlin. Fosilie tohoto živočicha pocházejí z jílovců souvrství Wulongqing v čínské provincii Yunnan a dosahují délky okolo 6 cm. Na rozdíl od původního druhu H. sparsa popsaného Conway Morrisem má H. hongmeia kratší trny na svrchní straně těla a přinejmenším osm párů končetin, zakončených poměrně dlouhými zahnutými drápky.

Funkce hřbetních trnů není zatím zcela objasněna. Zatímco dlouhé trny H. sparsa mohly mít obrannou funkci, u H. hongmeia odhalila detailní analýza síťovitou strukturu, která mohla nést smyslové nebo sekreční orgány. Dlouhé drápky na končetinách druhu H. hongmeia jsou interpretovány jako orgány přizpůsobené životu na bahnitém mořském dně.

Zkameněliny halucigenií byly dosud objeveny pouze na několika místech v Kanadě a v Číně. Mohou za to pravděpodobně měkká těla těchto živočichů. Organismy s měkkými těly totiž obecně velmi špatně fosilizují. Hallucigenia se tedy zachovala jen tam, kde byly mimořádně příznivé fosilizační podmínky – na nalezištích zvaných lagerstätte. Snad se v budoucnu podaří najít tyto pozoruhodné tvory i na dalších lokalitách.