Diamanty – drahokamy mnoha barev

Organizátoři aukce předpokládali, že se Premier Blue může prodat až za ohromujících 380 milionů korun. Nakonec se jej v aukční síni nepodařilo vydražit, takže si musí na nového majitele ještě chvíli počkat.

Astronomické ceny nejsou zdaleka tím jediným, co je na diamantech fascinující. Jak řekl americký politik, vědec a vynálezce bleskosvodu Benjamin Franklin: „Tři věci jsou nesmírně tvrdé: ocel, diamant a poznání sebe sama.“ Diamant je nejtvrdší známý minerál, přesto pan Franklin neměl úplně pravdu.

Diamanty totiž vykazují takzvanou anizotropii tvrdosti. Anizotropie znamená, že fyzikální vlastnosti objektu nebo prostředí se liší podle směru, ve kterém jsou měřeny. Tvrdost diamantu záleží na orientaci jeho krystalové mřížky – nejvyšší je na plochách osmistěnu. Brusiči minerálů tedy musí pečlivě promýšlet, jak provedou brus.

Z chemického hlediska je diamant krystalický uhlík, který může obsahovat i příměsi jiných prvků. Diamanty tvoří v přírodě nejčastěji krystaly ve tvaru pravidelného osmistěnu (oktaedru) nebo krychle. Vznikají za extrémních teplotně-tlakových podmínek.

Nezáleží jen na velikosti

Kvalita a cena klenotnických diamantů se určuje podle pravidla čtyř C. První kritérium, tedy „céčko“, je carat. Hmotnost diamantů se totiž udává v karátech (anglicky carat). Jeden karát odpovídá 0,2 gramu a značí se ct.

Dalším kritériem je colour, anglicky barva. Chemicky „čistý“ diamant bez příměsí bývá průhledný a bezbarvý. Modrou barvu způsobuje přítomnost atomů boru ve struktuře diamantu. Modrý odstín, stejně jako růžový, je hodně ceněný. Naopak diamanty s odstínem žluté a hnědé bývají levnější.

Třetím kritériem je clarity, anglicky čistota. Čistotu snižuje například přítomnost inkluzí (krystalů cizího materiálu) nebo různé nedostatky, jako jsou třeba praskliny.

Posledním kritériem je cut (anglicky brus). Přibližně 20 % všech vytěžených diamantů lze využít pro klenotnické účely. Tyto kameny si vezmou „na paškál“ brusiči, kteří vyberou vhodný brus mimo jiné podle velikosti drahokamu a jeho vlastností. Asi nejtypičtější a nejtradičnější je takzvaný briliantový brus. Je ideální pro maximální odraz světla a disperzi barev.

Diamanty nepoužité ve šperkařství slouží v průmyslu jako různá brusiva, uplatňují se také v optice či elektronice.

Diamantové celebrity

K nejznámějším diamantům patří bezpochyby Cullinan, objevený roku 1905 v Jižní Africe. Vážil celých 3106 karátů, což z něj dělá největší surový diamant na světě. Z Cullinanu bylo vybroušeno hned několik menších diamantů – mezi nimi i Hvězda Afriky, která je součástí britských korunovačních klenotů.

Jiný krásný diamant má jméno Koh-i-Noor. Byl nalezen údajně v Indii před 4 000 lety a v 19. století se rovněž dostal do britských korunovačních klenotů. Ve své době byl největším známým diamantem (105 karátů). O jeho indickém původu by se však dalo diskutovat.

Kromě Jižní Afriky a Indie jsou dalšími významnými nalezišti klenotnických diamantů například Sierra Leone, Brazílie nebo Rusko.

Modrý kámen s pohnutými osudy

Modré diamanty bývají relativně vzácné. Nejslavnějším je diamant Hope (anglicky naděje). Byl objeven v Indii a jeho surová váha mohla podle některých odhadů dosahovat až 120 karátů. Francouzský cestovatel Jean-Baptiste Tavernier přivezl drahokam do Francie, kde jej prodal králi Ludvíku XIV. za neuvěřitelných 220 000 liber. Ekvivalentem této sumy by dnes bylo asi 147 kg zlata!

Ludvík XIV. nechal z diamantu vybrousit briliant o hmotnosti 67,125 karátu, nazývaný French Blue, a dal ho vsadit do francouzské koruny. Hope tehdy ještě neměl svůj nynější vzhled a po celá desetiletí byl součástí francouzských královských klenotů.

Během Velké francouzské revoluce byl kámen odcizen a od roku 1792 už nebyl nikdy spatřen v původní podobě. Zloději jej pravděpodobně prodali do Anglie, kde z něj bylo vybroušeno několik menších kamenů. A jedním je právě dnešní Hope.

Až do roku 2005 však nikdo netušil, že Hope je pozůstatkem slavného French Blue. Tato historie byla diamantu připsána až díky objevu v archivech Francouzského národního muzea. Zde se našly detailní nákresy diamantu French Blue, které umožnily rekonstrukci jeho původního tvaru.

V roce 1793 byli francouzský král Ludvík XVI. s manželkou Marií Antoinettou odsouzeni k trestu smrti a popraveni. Mnozí lidé stále věří, že Hope je prokletý a že právě on zapříčinil smrt panovnického páru.

Za francouzské revoluce se příběh diamantu Hope rozděluje. Jedna skupina historiků se přiklání k výše zmíněné verzi, že byl ukraden v roce 1792 a zloději prodán do Anglie. Druhá skupina se domnívá, že byl během revoluce odcizen generálem Brunswickem a teprve v roce 1806 odcestoval s generálovou dcerou Caroline do Anglie. Caroline se později vdala za anglického krále Jiřího IV. Po jeho smrti klenot údajně ukradla poslední králova milenka lady Conyngham.

Diamant pak koupil britský bankéř Thomas Hope a roku 1839 se drahokam objevil v katalogu soukromé sbírky šperků Henryho Philipa Hopea – díky tomu získal své dnešní jméno. Kámen byl přibližně v této době vsazen do jednoduchého medailonku a obklopen menšími bílými brilianty. Takto je nyní vystaven v muzeu v hlavním městě USA Washingtonu.

Jak se vůbec dostal za velkou louži? Několik generací se předával v rodině Hopeů. V roce 1902 jej lord Francis Hope z finančních důvodů prodal Adolphu Weilovi, významnému obchodníkovi s klenoty. Weil prodal diamant do New Yorku, potom ho koupil turecký sběratel diamantů Selim Habib a od něj drahokam získal Pierre Cartier, věhlasný klenotník z Paříže.

Hope se tak, byť jen na chvilku, vrátil do Francie. Od Cartiera putoval diamant zpátky do Spojených států. Zde vystřídal ještě mnoho majitelů, aby jej nakonec sběratel Harry Winston věnoval Národnímu přírodovědnému muzeu (National Museum of Natural History) ve Washingtonu.

Současný Hope váží 45,52 karátu a stále je jedním z největších modrých diamantů. Nedávno dražený Premier Blue (pojmenovaný podle dolu Premier v Jihoafrické republice) má hmotnost „jen“ 7,59 karátu. I tak je ovšem nález podobně velkého modrého diamantu velmi ojedinělý. Doufejme, že také tento kámen najde svého šťastného majitele a začne psát svůj příběh.