Populační vývoj Nigérie

Řeč je o Nigérii, která leží u pobřeží Guinejského zálivu v západní části subsaharské Afriky a která je v současnosti sedmou nejlidnatější zemí světa (Population Reference Bureau 2016). Ještě před několika desetiletími se však tento stát z hlediska počtu obyvatel zdaleka neřadil ani mezi světovou “top ten“. Probíhající demografický přechod, při kterém dochází k relativně rychlému snižování hrubé míry úmrtnosti, avšak ke značně opožděnému snižování porodnosti, má za následek dlouhodobé zvyšování počtu obyvatelstva.

Graf 1 znázorňuje růst počtu obyvatel Nigérie po roce 1960 s předpokládaným budoucím vývojem do roku 2050. Na počátku sledovaného období dosahovala celková populace Nigérie hodnot jen těsně nad 45 milionů. V současnosti je to již více než 180 milionů. Takto výrazný populační růst navíc pozorujeme u všech států, ve kterých právě probíhá druhá, případně třetí fáze demografického přechodu.

Podle populačních prognóz do roku 2050 se očekává, že Nigérie populačně předstihne čtyři státy, které mají v současnosti větší počet obyvatel, a zařadí se celosvětově na třetí příčku, kterou již velmi dlouho drží Spojené státy americké. Okolo roku 2050 by se měla Nigérie na USA dotáhnout (odhad u obou zemí 398 milionů) a vzhledem k vyšším hodnotám úhrnné plodnosti a většímu podílu obyvatel v reprodukčním věku by brzy poté měla Spojené státy i výrazně předstihnout. Srovnání předpokládaného vývoje počtu obyvatel Nigérie s dvěma dalšími populačními velmocemi si můžeme prohlédnout na Grafu 2.

Populační vývoj Nigérie s sebou přináší řadu rizik, ale také příležitostí. Zřejmé jsou spíše negativní dopady, mezi které bychom zařadili problém přelidnění, chudobu, kriminalitu a další jevy. Aktuálně velmi mladá populace však v sobě do budoucna ukrývá rovněž obrovský ekonomický potenciál.

Pokud v průběhu následujících desetiletí výrazně klesne porodnost, současná velmi početná dětská složka populace se dostane do produktivního věku a zároveň životní standard v zemi ještě nebude natolik vysoký, aby se radikálně zvýšila naděje dožití, bude v zemi velice nízký index ekonomické závislosti (podíl osob v předproduktivním či poproduktivním věku). Odborníci tento stav nazývají demografická dividenda a je považován za ideální pro ekonomiku státu.

K jejímu efektivnímu využití je nicméně potřeba kvalitní stimulace hospodářského rozvoje státem. Zejména by se mělo jednat o zlepšení rozsahu a kvality v oblasti vzdělávání, usnadnění přechodu ze škol do pracovního procesu, rozšíření programů plánovaného rodičovství a schválení zákonů bránících sňatkům ve velmi mladém věku (do 18 let), jelikož dívky, které se vdávají mladé, mají statisticky více dětí a méně se zapojují do produktivního sektoru ekonomiky (Ashford 2007).

Lagos - světová jednička populačního růstu

Hlavním městem Nigérie je Abuja, ta ale zdaleka nemá nejvíce obyvatel. Na jihozápadě státu se u pobřeží Guinejského zálivu nachází nejrychleji rostoucí město světa - Lagos. Údaj o počtu obyvatel Lagosu, který je nejlidnatějším nigérijským městem, se výrazně odlišuje podle využitého datového zdroje a také různého vymezení městského metropolitního areálu. K roku 2017 se tyto populační odhady pohybují mezi 14 a 22 miliony obyvatel, přičemž ještě v polovině minulého století byla populace Lagosu jen 325 tisíc (World Population Review 2017).

Během nevídaného populačního růstu, který toto město v posledních desetiletích zaznamenalo, se zde utvářely dva naprosto protichůdné životní styly a standardy. Na jedné straně můžeme vnímat Lagos jako vzkvétající středisko obchodu s bohatým nočním životem a hudební scénou, na straně druhé pozorujeme rozrůstající se slumy (chudinské čtvrti města) s nevyhovující veřejnou infrastrukturou, nedostatkem pitné vody, vysokou mírou kriminality či chybějící zdravotní péčí (Stella travel 2017).

Podle žebříčku renomovaného časopisu The Economist je Lagos třetím nejhorším světovým velkoměstem z hlediska kvality prostředí a životních podmínek. Mezi hodnocená kritéria se mimo jiné řadí například zdravotnictví, vzdělávání, infrastruktura, kultura a životní prostředí. Níže než Lagos se umístila pouze města Damašek a Tripolis. Nejlépe hodnocená jsou na této škále kanadská města Vancouver, Calgary a Toronto (Odunsi 2016).

Současný počet obyvatel Lagosu podle četných prognóz zdaleka není konečný. Během následujících 15 let se dokonce očekává téměř zdvojnásobení jeho celkové populace na hodnotu přesahující hranici 30 milionů (Obioma 2016), s čímž bude samozřejmě souviset i další nárůst počtu obyvatel žijících ve slumech, problém zvýšené nezaměstnanosti či špatné dopravní situace.