Lidská dlouhověkost: jak se dožít vysokého věku?

Pokud jde o maximální možnou délku lidského života, existuje mnoho různých teorií. Některé předpokládají existenci určitého limitu, který nemůže lidský život překročit. Podle jiných by takový limit existovat mohl, ale dnes ho zatím nedokážeme jednoznačně určit. Třetí skupina teorií pak optimisticky staví na předpokladu, že lidský život se může v budoucnu dále prodlužovat a že jeho maximální dosažitelná délka žádný jednoznačný limit nemá. Je tedy patrné, že zde se odpovědi nedobereme.

Budeme-li pátrat dále, určitě nemineme jedno z nejslavnějších jmen spojovaných s dlouhověkostí. Jde o paní Jeanne Louise Calment. Každý demograf toto jméno velmi dobře zná, přestože nepatřilo nikomu na první pohled výjimečnému. Byla to v podstatě zcela běžná žena, která žila ve Francii, kde také v roce 1997 zemřela. Přesto drží významné prvenství – je člověkem, jenž dosáhl dosud nejvyšší (skutečně potvrzené) délky života.

Jeanne Calment se narodila 21. února 1875 a zemřela 4. srpna 1997, tedy v úctyhodném věku 122 let, 5 měsíců a 14 dní. Díky tomu se stala předmětem výzkumu nejen demografů. Pokud bychom například chtěli zjistit, zda je dlouhověkost geneticky podmíněna, lze analyzovat data o relativně velkém množství příbuzných Jeanne Calment.

Francouzští demografové zkoumali záznamy jejích rodičů, prarodičů, praprarodičů a předků v dalších dvou ještě starších generacích – celkem 62 přímých předků. Ukázalo se, že i oni dosáhli vyššího věku, než bylo v jejich době obvyklé. Ve městě Arles, kde žili, přitom museli překonat epidemii moru v roce 1721, několik hladomorů následujících po mimořádně chladných zimách a také několik epidemií cholery v 19. století.

Jeanne Calment ovšem byla jediná v rodině, kdo překročil magickou hranici 100 let. Jen těsně se to nepodařilo jejímu staršímu bratrovi, který se dožil 97 let. Je však otázkou, zda takto dlouhý život je vždy příjemný. Jeanne Calment přišla za svého života o manžela, jemuž bylo 74 let, i o své jediné dítě, dceru Yvonne, která zemřela v pouhých 36 letech. Roku 1963 ztratila dokonce i jediného vnuka – zahynul při motocyklové nehodě rovněž ve věku 36 let. Také její jediná neteř (dcera jejího bratra) přišla o život velmi mladá.

Dlouhověkost má nicméně i příjemnější stránky. Když bylo Jeanne Calment 90 let, uzavřela předkupní smlouvu s právníkem, který měl zájem o koupi jejího domu. Podle francouzské legislativy takováto smlouva obsahovala povinnost kupujícího každoročně odvádět určitou částku Jeanne Calment jakožto prodávající. Její dlouhý život však způsobil, že kupující právník jí platil celých 30 let – několikanásobně déle, než původně předpokládal (a celkově tedy zaplatil několikanásobně více, než doufal). Po 30 letech nakonec sám zemřel dříve než paní Calment; bylo mu 77 let.

Jeanne Calment není jediná osoba, jíž se podařilo dožít mimořádně vysokého věku, i když jejích 122 let zatím stále nebylo překonáno. Lidí, kteří dosáhli věku třeba 115 nebo 110 let, stále přibývá. Z rozhovorů s nimi vyplývá, že jejich životní dráhy jsou výrazně odlišné. Mají ale něco společného? Většinou jde o ženy (muži umírají v průměru v nižším věku), velká část z nich v životě buď vůbec nekouřila, nebo jen velmi málo, a nikdy netrpěli obezitou. Obvykle se jeví jako velmi silné osobnosti s velkým smyslem pro humor. Sama Jeanne Calment o sobě říkala, že s úsměvem i zemře.

Tito lidé se navíc dokázali dožít pokročilého stáří relativně zdraví. To souvisí s jednou z otázek, které dnes zajímají nejen demografy, ale třeba i lékaře: Pojí se prodlužování lidského života také s prodloužením doby strávené v dobrém zdravotním stavu? Možná právě od výjimečně dlouhověkých osob si můžeme vzít příklad v jejich přístupu k životu, a pomoci si tak zajistit příjemný a dlouhý život.

Zajímá vás, jak se dožít vysokého věku a co si o prodlužování délky lidského života myslí významní světoví demografové? Nebo chcete znát odpovědi na další demografické otázky vztahující se nejen k výzkumu stárnutí či úmrtnosti? Pak máte až do 17. června 2014 možnost navštívit multimediální výstavu „Lidé v proměnách času“, kterou najdete v Křížové chodbě Karolina (Praha 1, Ovocný trh 3). Podrobné informace o výstavě najdete na webu katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK.